Stratený

Po první sérii tohoto seriálu ve kterém se na začátku vyprávění ztratí malý Oliver svým rodičům na dovolené v jednom zapadlém městečku v severní Francii musím říct, že mě scénáristi tohoto počinu nejednou zmátli a že jsem si byl párkrát jistý v kramflecích, že jsem tento oříšek rozlouskl a že se na to nemá cenu dál dívat, ale to jsem se parádně zmýlil a všechno bylo jinak než jsem předpokládal. Ale vcelku zajímavě pojatý seriál, který sleduje hlavní protagonisty v průběhu mnoha let, jak se s tímto traumatem vyrovnávají, tedy spíš nevyrovnávají a je na nich dosti sympatické, že to nevzdávají a bojují až do konce. Nechci psát spoilery, ale já jsem ten konec vážně nepochopil a ani o tom tady nikdo nepíše, že to nepochopil nebo pochopil, každej má jenom kritiku tohoto díla nebo píše dobrý nebo špatný seriál, ale nikdo tu nerozebírá ten konec ani ve spoilerech. Takže to ty lidi asi neviděli a nebo jsou stejně tupí jako já. To jsem z toho fakt jelen. Jinak k tomuto seriálu, který má být o únosu syna Olivera a jeho postupného hledání  se má odehrávat ve dvou časových osách, což je taky blbost, protože já jsem napočítal minimálně tři časové osy a dokonce by se dalo spekulovat o tom jestli to byl únos nebo nebyl. To je právě to, co jsem nepochopil. a taktéž je zajímavé sledovat postupný psychologický rozklad obou hlavních postav zejména Tonyho, který nejde pro ránu daleko a velmi sympatický výkon Tchéky Karyho, který se zhostil své role hlavního vyšetřovatele Juliene Bastiena doslova brilantně, že mu tvůrci vystřihli samostatný seriál s názvem Baptiste. Nikdo neví, jak by se zachoval při podobné situaci ve které se ocitli hlavní hrdinové, ale když takové neštěstí a nejistota trvá tak dlouho, tak asi nezbývá nic jiného než se uchýlit k extrémním řešením, aby se našla aspoň částečná pravda a bylo spravedlnosti učiněno za dost. Po první sérii tohoto seriálu ve kterém jsme se podívali až na dno lidských duší dávám prozatímních 80%. (13.08.2021)

Tak tu máme dalšího splašenýho koně ze stáje perverzních hřebců, kteří už v dětství ztratili svou identitu a nevěděli, jak se vypořádat s nádobíčkem, které měli v trenýrkách. A i když to ze začátku vypadalo jako jasný případ, tak nám to tvůrci opět osladili pěkně zamotaným příběhem, který vyústil v překvapivé odhalení. Opět se můžeme setkat s vyšetřujícím inspektorem Julienem Baptistem, který se specializuje na odložené případy ze sekce nálezů a ztrát, který už je v důchodu a který bojuje s rakovinovým nádorem ve své hlavě. Taktéž destinace jsou tentokráte dosti pestrobarevné a zavedou nás do Německa, Švýcarska, Francie a také do Iráku. Časové linie zde přeskakují tak rychle, že je ani nestačíte počítat, ale jestli se nepletu tak s retrospektivním vzpomínáním jsem napočítal celkem čtyři časové osy. Tentokrát se nejedná o jeden únos, ale o více únosů mladých dívek v pubertálním věku, přičemž jedna se vrátí a od té doby se začíná vyprávět tento příběh plný nečekaných zvratů s překvapivým koncem u kterého je tentokrát vše řádně vysvětleno. Kromě inspektora Baptisty zde případy vyšetřuje místní policie a taktéž zelený palice, protože jeden z únosů se stal v německém městě, kde sídlí vojenská posádka. S vojáky je dosti těžké pořízení, jelikož se řídí rozkazy a dělají vždy jen to, co jim řekne jejich velitel a to je ten kámen úrazu. Z takových robotických lidí nic nedostanete, protože jsou naprogramováni jako stroje a mají v popisu práce zabíjet a potom lhát a zapírat. Jeden z takovejch zelenejch blbečků se řídil tímto heslem, ale stejně nedokázal zapomenout, co se stalo až do té doby než mu pomohl strejda Alzheimer a bylo po problémech. Druhá série se mi líbila o trochu víc i když to tak ze začátku nevypadalo, protože mi nebyly moc sympatické postavy na které jsem si postupem vyprávění zvykl a taktéž ta pointa, kterou jsem tentokrát pochopil byla o dost srozumitelnější a proto dávám něco přes 80%. (15.08.2021)