Schmitke

Schmitke je polotovar, u kterého zamrzí, že tvůrci jen pootevřeli dveře a nesměle našlápli tam, kde to chtělo vběhnout dovnitř a pořádně se odvázat. Schmitkemu nechybí nápady, ani rozpočet tentokrát nepředstavuje vážnou překážku - to, co je na filmu dobré a funkční, nedělají peníze. Problémem je nedostatek odvahy a trpělivosti dotáhnout snímek do finálního tvaru, vyladit styl. Což by v praxi znamenalo tak 4x přepsat scénář. Je tam pár procent Kafky, něco málo Lynche, trochu road movie, připomínka starých syrových Sudet z pera Jaroslava Rudiše, ale dohromady to není dostatečně své. Příběh Aloise Nebela nepotřebujete k ničemu přirovnávat, jeho svět je natolik osobitý, že představuje sice jen regionální, ale přece jen značku sám o sobě. Schmitkemu nechybí jen koncovka, postrádá toho mnohem víc. Ale ano, i to torzo je sympatické, ale pozitivní ohlasy považuju především za projev touhy vidět konečně českou kinematografii v lepší kondici. Celkový dojem: 55 %. (20.09.2018)

Napadá mě především atmosferičnost jako nejdůležitější aspekt snímku. Dokonale provedená mystická atmosféra, hraničící s hororovými prvky. Rozšířené charakterizování jako český (něměcký) Lynch je naprosto v pořádku. Což je ale taky poněkud problém, nebo aspoň pro mě, protože to celé vlastně nemá žádný děj, který by se hýbal kupředu a hlavně rozplétal klubko tajemství, kterým je obestřená pochmurná krajina Krušných hor i příběh německého inženýra, ztraceného v událostech a podivném prostředí cizí země. Jak jsem při sledování s rozkoší nasával tu neuvěřitelnou mystičnost snímku, tak jsem naopak byl stále více zklamáván příběhovou stránkou a řekněme, že tak od poloviny jsem konstatoval, že jsem z toho totálně blbej. A ještě blbější jsem byl po skončení příběhu. Asi jsem se snažit to celé brát moc doslovně a měl jsem to brát spíš jako metaforu nebo jen prostředí pro niterní příběh hlavního hrdiny, ale přiznám se, že jsem tím byl nakonec zklamaný. Lynch není přesně můj šálek čaje, takže jsem podobně narazil i tady. Ovšem ta atmosféra... (07.03.2016)

Provolávám slávu českému filmu a gratuluju mu ke znivuzrození. Altrichter v kristovych letech natočil nesmírně vyzrálý debut. Mysteriózní hořká komedie tu snad ještě nebyla, v českém filmu rozhodně. Perfektně budovaná atmosféra, skvělé herecké výkony a chytrý scénář tvoří kompaktní celek, kterému je nutno se pokloniit. Jen si tak říkám, kam může Štěpán jít dál, když si laťku nastavil tak proklatě vysoko. (29.09.2019)

Takový zahození potenciál. Schmitke je film, který se vás snaží navnadit hlavně na to, že vypadá úplně jinak než ostatní filmy. Problém je v tom, že to nemá pointu. Ten film má hodinu a půl a přitom tak není žádné rozuzlení. Gradace a tak tak jako je. Ale celou dobu se ve filmu plánuje nějaká zápletka a ona není nijak ukončená. Střižna by si měla zkontrolovat jestli někam nezašantročila dalších dvacet minut filmu. Pokud má film fungovat jako reklama na Krušné hory, tak prosím, ale jinak... Kurth má geniální ksicht. To je stejně dumb a confused jako Vincent Vega. Krásný film s krásným příběhem, ale totálně o ničem. Film by si možná zasloužil Lva za hudbu, kameru a výpravu. (01.03.2016)

Marnost, hledání, nenalezení, nespavost, nuda, stereotyp, prázdnota, nechutenství, letargie, zmatení...tak zhruba toto dominuje nad tělem Julia Schmitkeho v prázdné bublině jeho existence, která, ač v protestu, je vytržena ze své uklimbanosti a nucena služebně vycestovat do hor Krušných za krušnou opravou zastaralého modelu větrné elektrárny. ___ Německý Robinson Crusoe, který se lapen ve své šedé ploché realitě, jež se scvrkla na ostrov v jeho mysli. Marnost a nenacházení podnětů ve svém životě jen podtrhuje bezcílnost osamoceného bloudění i nemožnost nalezení cíle, který je nenávratně ztracen včetně navigace, která se mu pomateně snaží pomáhat. ___ výraz Petra Vrška budil hrůzu největší (26.03.2016)