Génius z chatrče

Nebyl jsem tak naivní, abych očekával stejnou senzaci jako v případě Willa Huntinga či Čisté duše. Nicméně, tak odfláknuté to rovněž být nemuselo. Příběh je mdlý, bez emocí a charakter postavy načtrnut podle tisickrát omletých klišé. Rámanudžan si rozhodně zasloužil lepší poctu. Pokud by byl autor stejný režisér, jako Šrínivása matematik, upadla by akadamie do euforického komatu. (18.03.2020)

Trošku jsem se bál, aby Brown moc netlačil na antirasistickou pilu, ale bylo to zbytečné. Jistě, předsudky tu jsou, ale tím primárním motivem je neschopnost a neochota pomazaných hlav přijmout intuitivní matematiku, která není podepřená důkazy. To, že je hlavní hrdina Ind, jejich odpor jen posiluje, ale nevyvolává. Co se řešení jednotlivých matematických úloh týče, tak to šlo mimo mě a i když jsem si některé odborné termíny vygůgloval, nebyl jsem z nich moudrý. Ale i tak byl film, podobně jako Ramanujanův skutečný příběh, poutavý a hlavně excelentně zahraný. Jeremy Irons je jistota, Toby Jones je z mého pohledu největší herec malých rolí a na milost jsem vzal i Patela, který mi ve svých předchozích rolích spíš lezl na nervy. 75% (27.03.2018)

Matematických gnériu-"naturščiků" se rodí zatraceně málo. Proto je dobře, že o jednom takovém byl natočen životopisný film. A to velice dobrý film, který dokáže z matematiky udělat fascinující záležitost i pro zcela nematematicky orientovaného diváka. Hodně tomu pomáhají J.Irons a D. Patel, ale především je to sám příběh, který fascinuje. Přiznávám, že předtím jsem o S. Ramanudžanovi vůbec neslyšel, ale odteď si ho budu dobře pamatovat! (09.02.2017)

Je docela škoda, že tomuto indickému géniovi nevyměřila jeho matematická bohyně více času. Všechny výpočty jsem po něm kontroloval trojčlenkou a opravdu měl ve všem pravdu. Na to, že se na snímku podíleli prakticky amatéři tomu rozhodně kouzlo nechybí. Děj je jednoduchý. Vše je srozumitelné a přehledné. Jen příběhu žalostně schází jakákoli poutavost. Obávám se, že snímek kromě naprostých milovníků matematiky nemá nejmenší potenciál kohokoli zaujmout. Jsem rád, že jsem se touto cestou něco málo dověděl o člověku, o kterém jsem dosud prakticky neslyšel, ale u toho moje veškerá radost končí. Příběh se sice odehrával na velice horké půdě. Přesto příliš horký nebyl. Převládala chladná nuda. (18.09.2016)

Má dříve fotografická paměť si s matikou nikdy netykala. Tam to chtělo logiku a ne ukládání dat po paměti nebo slovíček či letopočtů. A tak zatímco jsem dějepis a literaturu i nějaký ten jazyk zvládal hladce, matika byl krutý boj. Vždycky jsem obdivoval blázny co si večer sednou a jen tak si něco počítají. Můj táta byl také takový. Náhledem přes rameno jste zjistili, že je baví jen tak něco, co by jste nespočítali ani z donucení  u závěrečné zkoušky na vejšce i kdyby jste museli. A nebo by jste to dali, ale dřeli by jste na to jako koně půl roku. A oni si sednou místo k telce v noční ztichlé kuchyni kde ruší jen hrčení lednice, vezmou bloček, starou propisku a jedou...  Stránku za stránkou. A ještě si libují jaká je v té matice krása. Je smutným znakem lidstva, že své geniální potomky většinou dokáže ocenit až po jejich smrti a mnohdy i až několik set let poté. Ti mají mezitím často hrob neznámo kde.  Často zašli v bídě dost šílenou smrtí, nemici či dokonce smrt hladem nevyjímaje. Ramanujan je další z té řady geniálních  nešťastníků. Dnes by jej v Anglii asi vítali, ale přijet do impéria před první světovou válkou si jistě koledovalo o nejeden ústrk a rasistickou poznámku. Bohužel Britové se takto nadřazeně chovali ještě dlouho poté a ač Indy a Pakistánce nakonec vzali na milost, Poláci a Češi (ano my co jsme jim pomohli zachránit Albion před Luftwaffe v časech nejtěžších) jsme dnes pro ně póvl z východu. Smutné. Já mám tyhle filmy obzvláště z Indie moc rád. Dnes jsem to měl skoro 4D. Venku indické vedro a u sledování mne ovíval větrák. Chlazená limonáda na stole a venku už chybělo jen troubení slonů, nebo řev tygra. Bohužel se v Indii film odehrává jen krátce a zbytek děje divák stráví s hrdiny v poněkud sterilním a až zapšklým prostředí univerzity v Cambridge. Je zajímavé, že J. Irons byl svému protějšku docela podobný i bez většího líčení. Patela mám rád ač ač se to nezdá :-) je Angličan jak poleno. Pro tyhle filmy je ale jako stvořený. Samotný příběh má jednu velkou vadu a tou je naprostá absence emocí i napětí. Hardy Ramanujana tak tvrdě drtí žádostmi o důkazy bez špetky jakéhokoliv citu, že se to přenáší filmem i na diváka. Závěrečný proslov na univerzitní půdě s tím už nezvládne zhola nic udělat. Je dobře, že se točí tyto filmy. Člověk se zase něco dozví a pro Indii je to myslím velmi důležité. A v časech Srinivasova života to musel být po návratu ještě před nezávislostí Indie národní hrdina. Příjemná byla i hudba ve filmu. Ale v součtu je to jen za tři prvočísla. * * * (24.07.2022)