Farba víťazstva

Příjemná sonda do druhé poloviny 30. let, kdy černoušci začali pomalu přicházet na to, že se v životě uplatní i při jiných činnostech než je sbírání bavlny. Jejich ambice dosáhly takové úrovně, že se rozhodli natrhnout řiť samotnému Hitlerovi (myšleno v maximálně nehomosexuálním významu). Další z mnoha filmů o prudkém vzestupu ubohého člověka, o velké dřině a hlavně o boření předsudků. Snímek nemohl napsat nikdo lepší než sám život. Rasismus je ošklivá věc. Šířit nenávist vůči černouškům jenom za to, že mám při společném sprchování s nimi nemalé komplexy mi přijde jako vrchol ubohosti. Naštěstí můžete mít to štěstí, že narazíte na bílého trenéra, který má svůj meč natolik velký, že je vás ochotný brát jako rovnocennou lidskou bytost. Jinak se přiznám, že jsem o podobné události neměl ani tušení. Kdyby mi někdo povídal, že bylo v nacistickém Německu možné něco takového, jako účast černoušků na tamních olympijských hrách, tak bych byl přesvědčen, že mi kecá. Velkou výtku bych měl vůči závěrečné olympiádě, a to konkrétně k tomu, že se ani malinko nedařilo budovat atmosféru. Bylo dost jasné, jak to celé dopadne a divák nedostal ani okamžik, aby snad zapochyboval. Slabší 3 hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel FFilipCZ. (07.03.2017)

Amerika byla, je a bude rasistická. Tady je jasně ukázané, že nebyli o nic lepší než nácci, pokrytci toho největšího zrna. Tohle je ostuda, jak takhle talentovaného člověka, s takovými zásluhami odkopli, jak kus hadru. A uznání se mu dostalo, až po smrti. Pěkně mě to nakrklo a jestli to byl záměr filmu, tak se mu to fakt povedlo. Jo Amerika země snů :-)!!!! (16.03.2017)

Taková pocta z povinnosti. Hezky to vypadá, ale jen do chvíle, než kdokoli promluví, protože pak to je zralé na skřípání zubama. Takové směšné prvky jako Goebbels (jako wtf to nevědí jak vypadal???) a nebo strašně akční Riefenstahl, to spolu se zmíněným scénářem dost sráží. Škoda je, že závody nenesou žádné drama, výstřel - pár roztřesených záběrů na Owense - a vítěz. Emoci dokázaly vyvolat až staré záběry, ze kterých je něco cítit.. škoda, že se nepodařilo zprostředkovat ten neskutečný tlak, kterému Owen určitě čelil. Pocitově bych šel s hodnocením ještě níž, ale určité kvalitní řemeslo tam vidět je.. Jesse Owens by si však zasloužil víc a zároveň míň - tedy méně minut, tohle bylo moc dlouhé. (06.02.2017)

Nakonec slabý 4* s odřenýma ušima a to především za silné téma, jehož zpracování, ale mohlo být lepší a mít větší drajv. Owensův příběh je určitě zajímavý a o zfilmování si říkal, nicméně byl jsem zvědavý především na samotné zápolení na OH v Berlíně a tak mi první polovina filmu i když měla něco do sebe přišla trochu únavná a natahovaná, ale souhlasím s tím ústředním mottem a sice, že do sportu by se politika opravdu tahat neměla. Jinak jak moc pravdivé jsou některé zde uvedené historické detaily netuším (já tam nebyl) ale přijde mi to občas trochu idealistické a potřebně upravené, ale ok abych nepíčoval, tak jako příběh šampiona mnohými vnímaného jako loosera který to všem nandal to i přes všechna ta klišé funguje.70% (10.06.2016)

Stephen Hopkins sa pochlapil a 20 rokov po slusnom filme Lovci Lvu prisiel s dalsim namkanym filmom. Je to pribeh cernosskeho bezca, ktory sa zucastnil olympijskych hier roku 1936. Dzes Ouvns, taxa volal ten cernossky bezec, no a teda aj par slov k nemu. Nejde tu ani tak o pripravu, i ked ta je drsna, to jo, mne ide o par slov k nackom. Ja je vseobecne znamo, hysteriu, teda pardon, historiu pisu vitazi, a Hytler osobne odmietol podat ruku Dzesovi Ouvnsovi. Hytler sa osobne zucastnil prveho dna zvedavo, dna 2. 8. 1936, a osobne zablahozelal Hansovi Wollkeovi, ktory ako Prvy Nemec ziskal zlato na Olympijskych Hrach od 1896. Potom uz neblahozelal nikomu, teda ani cernosskemu bezcovi : 95 % (29.08.2020)