Rembrandt

Biografický film je u mě buď za pět hvězdiček nebo nehorázná sračka, a tenhle film o Rembrandtovi bude v té druhé skupině. Dalo by se z toho vyždímat více, ale i tak bych neřekl, že zrovna Rembrandt a jeho obrazy mají co říci světu i v samotném filmu a jestli jo, tak jen uzavřené skupince lidí, kteří na tom všem lpí. Takhle to pro mě byla akorát zpatlanina, která mi přišla příšerně natočená, nudná a naprosto k ničemu. Protože když to tak porovnávám s jinými filmy, nemůžu jinak. Tenhle film rozhodně nedoporučovat, nemá nic z toho co velké filmy s podobnou myšlenkou čítají alespoň v kostce samotného příběhu. Nuda, nuda, dlouho se táhnoucí nuda. (25.09.2008)

Ač tak ,či tak pořídil jsem si ho na DVD a jen na něm jsem ho viděl poprvé. Rembrandt v podání Brandauera byl docela přesvědčivý. I v celku velmi podobný malíři. Ale jak už tady zaznělo v průběhu to bylo velmi táhlé a zdlouhavé. Rembrandtovy děti umírali jak na běžícím pásu. Nemuseli tam dávat tyto scény jak umírali všechny jeho děti. jen tak v průběhu naznačit. Ale bylo to nutností pro vykreslení krutosti života. Ulice vypadaly dost uměle. A byl bych rád, kdybych se dožil lepšího zpracování Rembrandtova života. (22.07.2008)

Poctivá snaha vytvořit výtvarnou kameru. Výborný výkon Brandauera, ale celkově průměrný film, na kterém je znát, že nebylo moc peněz. Dekorace místy připomíná divadelní kulisy. Ale jak už v komentářích zaznělo, spíš hraný dokument, kde ten, kdo o Rembrandtovi moc neví nechápe, čím byl tak jedinečný. V porovnání s filmem Dívka s perlou o dost slabší. (16.09.2009)

Po lidech XVII. století jen stěží můžeme očekávat psychiku moderního rozervaného člověka. Vevázanost do deterministického světa kalvínského protestanství jedné z prvních moderních demokracií naší doby zakládala odlišné vazby už proto, že cílem filmu rozhodně není školská demonstrace nenapadnutelné dokonalosti velkého klasika, ale naopak úspěšná snaha o přiblížení jeho nitra, lidství, které stojí za patinou starých obrazů a zašlých, namnoze nerekonstruovatelných dějů, jež zobrazují. Drama osobnosti, která je současně i součástí své doby, i ji přesahuje, vůle k citu, který prolamuje společenské přehrady a majetkové kalkuly, současně však také člověk, plně žijící okamžikem a jeho mámivým kouzlem. Zhruba takový je Rembrandt, ztělesněný hereckým géniem naší doby, jímž Klaus Maria Brandauer nepochybně je. Poznání, že lidský úděl zůstává ve všech - byť sebevichřičenějších - dobách stejný, že je to vždy onen podobenský chléb o dvou kůrkách, v němž si štěstí a radost podávají ruku se smutkem a neúspěchem či tragédií, činí postavu Rembrandta z řepného pole i přes propast století blízkou, lidskou, pochopitelnou. A film, jenž ji tu právě takto prostředkuje, se nám jeví nikoliv náhodou jako jeden z obrazů jednoho z největších mistrů výtvarného umění všech dob. (08.05.2010)

Perfektní jakožto televizní dramatizace dokumentu o slavném realistovi a mistrovi evropského štětce, který neměl absolutně jednoduchý život s tolika rodinnými tragédiemi. Pochvala za kameru a obraz, který skutečně působí jakožto oživlá Rembrandtova díla.  ´´Víte proč tak geniálně malujete? Protože neumíte lhát.´´ 75% (08.12.2021)