Obsahy(1)
Dokumentární záznam přípravy benefičního koncertu Yvese Montanda ve prospěch chilských emigrantů, který se konal 12. února 1974 v pařížském sále Olympia. Slavný zpěvák se rozhodl pro toto gesto v důsledku svržení Salvadora Allendeho a nástup generála Augusta Pinocheta, který v Chile nastolil vojenskou diktaturu. Přípravy probíhaly v rychlosti a ve velkém napětí. Montand nestál na pódiu šest let a měl jen osm dní na přípravu, vidíme ho nervózního a občas propadá záchvatům zuřivosti. Není to klasický dokument o chystání koncertu, spíše sledujeme tělesné reakce Yvese Montanda na stres, jeho ruce a nohy, až s blížícím se závěrem příprav pohlédneme zblízka do tváře zpěváka. Charakterizuje ho pantomima jeho těla, je zde zachycena precizní práce s výrazem, tělem, prostorem a samotný zpěv je upozaděn. Montand běhá, cvičí, zkouší, a nakonec zazní jeho interpretace písně „Le temps des cerises“ na koncertu. Nejedná se o oslavný dokument, ale o přiblížení se k umělci jako k člověku, proto ho Marker nechá mluvit o politice a ženách a vkládá do snímku i ukázky z některých jeho filmových rolí. (bratr.Milan)
(viac)Zaujímavosti (2)
- Chris Marker nechtěl natáčel portréty známých osobností. Výjimku učinil v tomto snímku a později s filmem Mémoires pour Simone (1986). Nesou v sobě něco výrazného, čím se nepodobají většinové memoárové produkci o životech slavných. K Yvesu Montandovi a Simone Signoret ho pojil osobní vztah, který mohl do obou snímků promítnout. (bratr.Milan)
- Snímek byl ve francouzských kinech uveden spolu s filmem Si j'avais quatre dromadaires (1966) a jejich společná návštěvnost byla 17 271 diváků (podle francouzského CNC, nejsou zahrnuta uvedení na festivalech a přehlídkách), což je pro Markerovy filmy nadprůměr, je pravděpodobné, že zájem diváků vyvolal především Yves Montand. (bratr.Milan)