Četníci z Luhačovic

Nevím proč, ale opravdu neskutečně mě to nebaví! Brněnské četníky miluju, ale ty z Luhačovic jsou mi do jednoho protivní. Postavy mdlé, prapodivně se šklebící, oči kulící a šišlající, navíc jakoby bez energie. Příběh nemá jiskru, šťávu, šmrnc. Výprava je tak dokonalá, až to působí uměle a vše jako právě naleštěné, nikde ani smítko. Hudba mdlá neřkuli žádná. Nevím čím to je, ale pravděpodobně scénářem, protože tam se rodí dobré postavy a příběh a to se zde tedy zatím vůbec nedaří. Na stanici v Brně to prostě žilo a to zde postrádám, tady jen žvatlá jedna postava s druhou bez jakéhokoliv prožitku. Ani nevím za co ty 2*, snad za tu krajinu... (14.01.2017)

Četníci z Luhačovic jsou jedním z ukázkových příkladů, proč se vracím k filmům a seriálům, které jsem při prvním zhlédnutí ohodnotila odpadem. Když seriál poprvé začala vysílat Česká televize, která seriál propagovala jako volné pokračování Četnických humoresek, nebyla jsem schopná ani ochotná seriál vnímat jako něco jiného než trapnou parodii. Když ale emoce časem opadly, ve finále se z Četníků z Luhačovic vyklubal docela slušný seriál. Je velká škoda, že jeho kvality tak extrémně kolísaly s každou epizodou, protože třeba Tabačka, Evička nebo Bestie, popřípadě dějová linka s rodinou Podhájských si přece jenom srovnání s Četnickými humoreskami zaslouží. Většinou se ale bohužel Četníci z Luhačovic snažili o komediální nádech, díky čemuž si ale paradoxně vysloužili nálepku již zmíněné hodně špatné parodie. Také mi vadilo, že ve většině epizod byly kriminální případy posunuty na druhou kolej na úkor řešení osobních životů všech četníků, což bohužel tříštilo atmosféru ještě více. Na druhou stranu ale soukromá dějová linka postavy Martina Donutila mě alespoň bavila a její uzavření pro mě nakonec přece jen emotivní bylo. Každopádně jsem ale ráda, že druhá řada nikdy nevznikla a doufám, že ani nevznikne. Kdyby se tvůrci pustili jenom cestou čistého a seriózního dramatu, tak bych možná názor změnila, ale to by asi bohužel nemělo takovou sledovanost. (15.04.2024)

"To být celé taktická past." Četníci z Luhačovic mi od začátku nebyli moc sympatičtí, ale neodradili mě svými bodáky od dalších návštěv a za to jsem celkem rád. Pod velitelem Stavinohou to totiž bylo celkem za trest, ale vynikající velitel Vlach mne naprosto nadchnul, hypochondrický velitel Sova mě znechutil a za vlády přirozeného velitele Gebrta to celé dost srážela naprosto zbytečná homolinka. Nicméně Luhačovice byly zbaveny padouchů, nějaký ten fórek na mě z léčebného pramene taky občas vykoukl a já se nemusím odjet léčit do švýcarského sanatoria ze smilstva proti přírodě, takže to nakonec hodnotím jako poměrně stravitelné. (28.03.2017)

Hodnotící kompromis.Na druhý díl seriálu jsem se díval ze zvědavosti, jak se jim "dílo podařilo". I když se v tomto díle řeší vražda, v některých momentech jsem přemýšlel jestli se na seriál dívat jako na detektivku, nebo na relaxační komedii. Nakonec asi obojí. Báječně jsem si odpočinul, a z tohoto pohledu bych snad dal i víc než ty dvě hvězdičky. Na straně druhé, odvahu prohlásit tohle za detektivku by bylo hodně odvážné. Herecké výkony mnohdy na úrovni lepších amatérů, snad s výjimkou Hájka a Donutila ml. U Zedníčka se podařilo jeho "češtinu" akcentovat až příliš, mnohdy téměř k nesrozumitelnosti,v předváděné fyzické kondici by zřejmě pro prvorepublikové četnictvo byl fakticky nepřijatelný.Paní soudcová Cmíralová je posazena do role potrhlé ženštiny. Ale tohle nejsou snad ani chyby herecké, ale spíše režijní - působilo to na mne dojmem, že do této polohy byly jejich role směřovány. I když nepříliš velká, přesto mile na mne působila role cikána, ve které jsem vnímal jeho prohnanost i "hrané herectví". Takže dojem spíše rozpačitý. A co nejvíc utkví v paměti? Asi "KAM NA ŠUTRY". Po příběhu Staré dluhy jsem zvýšil hodnocení ze tří hvězd na čtyři. Jen se bojím že odchod Vlacha může znamenat, že za čas se vrátím k původnímu hodnocení. (13.01.2017)

!! TO JE TEDY SÍLA !! Ach jo, ... je neuvěřitelné, kolik nesnášenlivosti, vulgarity, nenávisti, nepochopení a zla je v českém lidu. Když si tak pročítám některé komentáře, docházím k názoru, že mnozí se snad ani neměli učit psát a mluvit, aby své nenávistné bláboly pak nevěšeli na veřejnosti. Je naše společnost na tom morálně už opravdu tak špatně? Pak se bojím budoucnosti. Tvrdím, že nenávist a odpor kolem sebe šíří ti, kdo ničeho dobrého a hodnotného nejsou schopni. (24.03.2017)