Reklama

Reklama

Četníci z Luhačovic

(seriál)
  • Česko Četnické trampoty (neoficiálny názov)
TV spot 2
Česko, 2017, 16 h 42 min (Minutáž: 82–86 min)

Hudba:

Jiří Hájek

Hrajú:

Pavel Zedníček, Robert Hájek, Martin Donutil, Robert Jašków, Karel Dobrý, Jiří Langmajer, Igor Bareš, Dana Batulková, Ondřej Malý, Pavla Tomicová (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(12)

Obsahy(1)

Na žandársku stanicu v Luhačoviciach prichádza posila. Sú to dvaja mladí vojaci Zdenek a Martin, ktorí boli prevelení rovno z vojnového frontu. O policajnej práci vedia iba to, čo im povedali na prípravnom kurze, alebo čo sa dozvedeli z príručiek. Lenže prax je úplne iná a situácia na stanici zodpovedá povojnovému chaosu. Skúsený rakúsky veliteľ je odstavený na vedľajšiu koľaj a kvalifikáciou toho nového je najmä to, že ovláda český jazyk. Zdenek a Martin sú hodení do vody a neostáva im nič iné, len sa rýchlo zorientovať, pretože len čo si stihnú odložiť svoje vojenské kufre, odchádzajú k svojmu prvému prípadu. (RTVS)

(viac)

Videá (2)

TV spot 2

Recenzie (166)

carl.oesch 

všetky recenzie používateľa

Zázrak to není, ale ti, co povykují jaká je to slabota oproti těm "pravým" četníkům a četnickým humoreskám jsou asi na stejné úrovni jako ti, co se rozčilují, jak ti Němci zbastlili toho Winnetoua oproti tomu "skutečnému" z šedesátých let. Tohle má z těmi z brněnské pátračky společné především to, že se jedná taky o četníky a odehrává se to za první republiky, tedy na jejím počátku. Celkově to je nějak tak drsnější, kauzy rozhodně moc komické nejsou, navíc bylo po válce a ta se na chování a mentalitě lidí podepsala rovněž dost negativně. Sestava je sice menší, ale případy jsou plus kompaktnější a mají věcí "detektiovnější" charakter. Vadí mně vlastně jen dvě dvě věci - proč jsou z Luhačovic, když z tohodle krásného městečka je tam jenom jeden hotel (i to nádraží je jinde...) a největší rozkvět tyhle lázně zažily až později, byť základ byl dán ještě na konci Rakouska a pokud jsme díkybohu zůstali tentokrát ušetřeni nesnesitelně vlezlého a herecky už zcela vyčpělého Miroslava Donutila, znamená to, že nás bude otravovat ten neherec stejného jména, který se vesměs mezi dost neokoukanými a zajímavými herci vyjímá jako plechová konvička mezi míšeňským porcelánem? Zajímavá figura je pan Gebert a tvrzení, že si tam Zedníček dělá, co chce, je totální nesmysl....neméně skvělí byli Robert Jaškow v prvních třech dílech a Karel Dobrý, jako jeho zástupce. Osobně bych tomu dal přednost před těmi vzývanými četníky z pátračky Brno-venkov, které byly ve skutečnosti daleko větší exhibicí nejrůznějších pražských "superhvězd" na čele s Toepfrem, Donutilem (ten nesměl od půlky taky chybět), ale i dneska už vyloženě odpornou Bohdalkou a řadou dalších. Tady jsou to v daleko větší míře herci z Brna a ostatních oblastí na Moravě a především to nejsou provařené figury z řady stupidních seriálů. Rozhodně tohle (byť v náznacích a nějak tak na okraj) ukazuje aspoň něco ze začátků té první republiky. Po shlédnutí všech dvanácti dílů musím bohužel konstatovat (aniž bych měnil cokoliv na hodnocení, nebo předchozích větách), že jsem pochopil, co tvůrci "chtěli" natočit, ale co se jim absolutně nepovedlo. Připadá mně, že zejména čeští scénáristé se chopí příležitosti a snaží se do scénáře narvat všechno možné, jen aby dokázali, jak jsou in. Nechám stranou linku homosexuality mladého Donutila, která byla zcela zbytečná, ale seriál na rozdíl humoresek asi měl ukázat, jak vznikalo četnictvo ve vazbě na to, jak vznikala první republika. A asi chtěli ukázat, že to rozhodně jednoduché nebylo a nebylo to u mávání dvou barevnými (tehdy...) vlajkami ani kutálkách v ulicích, jako 28. října v Praze. Nicméně první zcela nezvládnutá byla časová linka, kdy z těch dvanácti dílů není zřejmé, v jakém časovém úseku se to vlastně odehrává a určitý časový posun reprezentují vlastně jen měnící se mundury četníků. Tradičně dobře zvládnuté prostředí, oblečení, exteriéry i interiéry bohužel sráží to nejdůležitější - děj. Na jedné straně je třeba pochválit některé detektivní linky (ona banda zelených kádrů, jejíž maďarský "šéf" zavraždí Karla Dobrého, kanibalismus nebo už tehdy - a bylo tomu tak - obchod s narkotiky. Na druhou stranu autoři scénáře a tvůrci osob zapomněli, že první republika přes všechny nedostatky vznikala v úplně jiném prostředí a hlavně s jinými lidmi, než se pod Havlovou taktovkou "obrozující" demokracie v roce 1989. Lidé měli v té době daleko víc nadšení a byli morálně více na výši, než stbáčtí šíbři, kteří se dohodli snadno s novým establishmentem (nakonec tvořeným především bývalými komunisty, odstavenými po roce 68 od lizu na čele s psychopatem s mesiášským komplexem), veksláky a přitroublým davem, jehož povrchní neznalost a naivita zaráží leckde až dodnes. Lidé "starého" Rakouska byli vychováni přece jen (zejména na místní úrovni) v demokracii, měli daleko lepší rozhled a i když je hluboce zasáhla válka (což je nakonec ve filmu dost naznačeno), byli prostě mravně (slovy Masaryka) na podstatně vyšší úrovni, než tomu bylo po roce 1989. Takže zase naivní až přisprostlé představy na téma "všeci kradnů" - zde snad mezi místní honorací není nikdo, kdo by nebyl lump. Od starosty až po přednostu místního nádraží. A tak z toho nejlépe z hlediska uvěřitelnosti vychází dobře třeba hvězdná rodinka Pavly Tomicové, či zrovna ona andělíčkářka Aleny Mihulové nebo baronka v podání Terezy Bebarové. Prostě aktualizace (podobnosti čistě náhodné...) typu privatizací, kádrování, zlodějiny na nejvyšších místech i třeba uprchlíků kvalitě a vyznění rozhodně neprospěla. První republika zas tak dokonalá nebyla, pro její vznik to platí neméně, ale taková žumpa, jak si to představovali tvůrci scénáře, to nebyla ani náhodou. Platí stále to samé - herci jsou nás průměrní až mizerní, filmoví řemeslníci špička, ale katastrofou je (velká čest výjimkám Svět pod hlavou nebo Pustina) scénář. Ale nedivme se, když člověk vidí, jaké mají tito lidé znalosti, které psaní zejména historických látek vyžaduje, jak rozumí psychologii, jaký mají fantazijní potenciál a přitom jak umí fantazii usměrnit, tak nemají na víc než na seriály, které ocení tak leda v zemi Manuel nebo Šeherezád.... () (menej) (viac)

Greg25 

všetky recenzie používateľa

Velmi rozpačitý rozjezd (první tři epizody), po kterém následovaly velmi dobře zvládnuté díly. Byla by chyba nevidět, že příběhy nejsou špatně dějově vystavěné, postavy slušně napsané a skvěle zahrané. Spíš je problém v tom, že to nemá úplně tu správnou atmosféru a na seriálu je velmi znát, že se v ní do jisté míry odráží dnešní doba (u takových Četnických humoresek jev takřka nepatrný). Což samo o sobě nemusí být na závadu, jen to nevytváří ten kýžený efekt, že divák věří, že by se to doopravdy mohlo odehrávat v tehdejší době. Nicméně medvědí službu seriálu prokázala ČT, která ho prezentovala jako nástupce Četnických humoresek, přes podobnost doby a tématu, to seriálu spíše uškodilo (byť podobnost tady samozřejmě je, ale netřeba ji zdůrazňovat více), protože Četnické humoresky byl výjimečně zdařilý projekt, takový jakých žádná česká televize nemá mnoho, proto se v jejich stínu Četníci z Luhačovic mohou jevit jako o něco horší seriál, než jsou. Do jisté míry neprávem. 65% ()

Reklama

Tommassi3

všetky recenzie používateľa

Tak si opět na Kavkách - Potažmo přesněji a symboličtěji pro potřeby komentáře v Brně na Běhounské..;) - naběhli !! ;) Dalo se čekat, že se jejich nejúspěšnější seriálový projekt, totiž Četnické humoresky, dočká buď sequelu či alespoň nějaké variace.. Bohužel Četníci z Luhačovic ze všeho nejvíc platí bohužel za ubohou nápodobu.. Takové Četnické odlesky s humorem ukázkově křečovitým, hlasitě a důsledně laškovnou hudbou uvozeným, a nuceným, omezujícím se na gagy a pokusy o hláškování.. Tvůrci pohazují zajímavými motivy jak Michael Jackson končetinami, ovšem dále je nerozvíjí, protože dramatický, sociální či satirický přesah, nedejbože pokus o tvoření paralel, samozřejmě spokojená divácká cílovka nepotřebuje, ani nevyžaduje.. Ne, díky !! Nemám potíže s usínáním.. Zedníček jako ukázkový příklad cíleně vedených herců téměř tragický.. ()

Oneiros 

všetky recenzie používateľa

Půlce lidí vadí, že to je moc jako Četnické humoresky, druhé půlce vadí, že to je málo jako Četnické humoresky. Tvůrci totiž v oparu všech trapných moderních kriminálek bez ducha a náboje oprášili četnickou tematiku, což se v zemi svatého Arazíma neodpouští. Humoresky jsou samozřejmě kultovní právem, ale srovnávat s nimi Četníky z Luhačovic jen kvůli barvě uniforem a humoru, který seriálu dává jiskru, je nefér. Mnohem lepší je srovnání se zmíněnými moderními kriminálkami, mezi kterými Luhačovice ční jako basketbalista ve školce. Seriálu celkově sedí temnější nota, obsazení (kdo po prvních dvou dílech odsoudí začínající herce nebo Zedníčkovu roli, ten by si měl doplnit vzdělání o zbytek série). Vztahový marasmus a zápletka některých dílů (za vše mluví slaboučké první dvě epizody nebo nedotažený konec) už jsou věci kritizované zcela oprávněně. Přesto působí celek seriálu velmi dobře. ()

DAPDO 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Je asi jasný, že 99% lidí to bude srovnávat s Četnickýma humoreskama jen proto, že to má v názvu slovo četník. Já nebudu vyjímka, ale srovnání s Moskalykovým seriálem moc nejde, protože Moskalyka, Töpfera a Trojana překonat nejde. I tak jsem po prvním díle překvapenej, mile překvapenej a spokojenej. Četníci z Luhačovic se nesnaží nic kopírovat, nechybí tomu chvilky napětí, ani humor. Je jasný, že seriál bude stát a padat na hercích, za mě jednička s hvězdičkou pro Jaškówa, zajímavou roli má Čmaňa, ze začátku jsem mu moc nerozuměl, co vůbec říká...Uvidíme, jak to bude pokračovat dál, ale u mě převládá šance, že Luhačovičtí četníci budou na plátně dobrým nástupcem humoresek. ()

Galéria (319)

Zaujímavosti (57)

  • Natáčelo se v Jimramově, Vílanci, zámku Lesní Hluboké, Luhačovicích. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Četnická stanice byla vybudována na zámku v Lesním Hlubokém u Velké Bíteše, dále natáčení probíhalo v Jimramově, Prostějově, Luhačovicích či Mrákotíně. Seriál se natáčel i v okolí Znojma, v Brně nebo Praze. Seriálový Hotel Popper je ve skutečnosti Dům Bedřicha Smetany (Lázeňské nám. 308, 763 26 Luhačovice). Kostel z 1. dílu 1. série "Pytláci" je z malé vesničky na Vysočině, z obce Jasenice. Historická budova vlakového nádraží se nachází v Lednici. Ve 2. a 3. díle 1. série se děj mimojiné odehrává na železnici. Lokalita k natáčení byla vybrána na Olomoucku, na trati č. 310 mezi obcemi Domašov nad Bystřicí a Hlubočky. Zámek, na kterém bydlel baron Jan Jiří Podhajský a jeho žena Vilma Hermína (Tereza Bebarová), se nachází v Hošticích u Kroměříže. (gogos)
  • Filmovalo se v těchto lokalitách: kostel Veveří, zámek Lesní Hluboké, Brno, telecí, Ubušínek, Borovnice, Jimramov, Vratislávka, řeka Dyje, kostel Častohostice, hrad Cornštejn. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama