Who am I - žádný systém není bezpečný

Hackerské filmy vždycky vítám (tím spíš, že skoro vůbec nevznikají...) a tady se nám rozjela výborná a poutavá jízda z Německa. Hlavní čtyřka hackerů se shodou náhod dají dokupy a od malých akciček se postupně prohackují až k obrovským akcím. Není to vyloženě hra na kočku a myš, jak by si člověk vzhledem k žánru řekl, a nějaké policejní stíhání jde bokem, ale naopak se film soustředí na to, jak se chce malá skupina dostat do povědomí lidí a dostat uznání od největšího hackera na darkwebu. Vše ale samozřejmě nejde, jak má, a tak se dostáváme do perfektního kolotoče, kterému nechybí akce, chytré nápady, výborné postavy a hlavně nespočet twistů, které z filmu dělají diváckou lahůdku, jenž už od začátku chytne a do konce nepustí. A finální zvrat, přechytračení protivníků a dokonce i diváka je vlastně víc než vítaný. Pecka. A Elyas MBarek v hlavní roli (Fakjů pane učiteli) je taky příjemná radost. (19.05.2024)

Celkem klasická zápletka „jak se neudusit soustem, které po ukousnutí poněkud nabobtnalo“ zasazená do hackerského prostředí, v rámci kterého sice nepřináší ohledně motivace a technik nic moc objevného, ale zároveň na něm neparazituje, protože je dokáže zobrazit lépe, než bývá v kraji zvykem. Už to, jakou váhu přikládá sociálnímu inženýrství v opozici k rychlým prstům je hodně poučené. A když jsme u těch rychlých prstů – v jedné subdisciplíně je Who Am I Bystrozraký mezi slepými. Většina mnou zaznamenaných filmařských pokusů převést zběsilé bušení do klávesnice na nějaký atraktivní vizuální tvar, který by divákovi zároveň napovídal, co se zrovna děje, končila u trapností typu praskajících virtuálních řetězů a rozpadajících se vrat. Tady je prostředí šedé zóny a symboly penetračních technik tak povedené, že si je pravděpodobně budu pamatovat i v době, kdy se mi zápletka dávno vykouří z hlavy. Asi by šlo zaškodit ohledně toho, který ze závěrečných veletočů je na předchozí děj naroubován čistě a který jen tak přibitý, ale proč trápit prima film. (18.06.2015)

Po pravdě já vůbec netuším, jak se to stalo, neb jsem počítačový zaostalec a půlce filmu jsem v podstatě nerozuměla, moc se mi to líbilo.. Vcuclo mě to hned od začátku a ten mladý muž - Tom Schilling - si mě namazal na chleba, držela jsem mu palce pro štěstí, aby se z toho nějak dostal.. Herecký ansámbl nesmírně sympatický (Trine opět fantastická), dynamická jízda poutavě natočená, u mě spokojenost, no a závěr vyloženě potěšil.. (31.05.2022)

Naprosto šíleně dobrý! Opravdu jsem nečekal, že dostanu takovou nálož akčního drama, doplněného vtipnými momenty a skvěle propleteným dějem. Nenudil jsem se ani na vteřinu a film si velmi užíval. WHOAMI jsem viděl v rámci 'Das Filmfest', na kterém jsem očekával smutné a depresivní příběhy tak jak to mám rád. Nicméně příběh jednoho hackera mě naprosto dostal. Herci, hudba, efekty a celkový spád a náboj - vše na výbornou. Hodnotím 5*. (24.10.2015)

WHOMAI je každou minútou o niečo lepší, to jest prvých cca desať minút som ani neveril, že toto má na svedomí tvorca Dark, i keď ešte pred Dark-om a na čo to vôbec pozerám. Deju výrazne pomôže zvrat v polovici a záverečný double schock, o ktorého existencii som nevedel, pretože som si dokopy nič vopred nečítal. A dobre som urobil. Že sa dá v pohode dostať do ústredne nemeckej tajnej služby je dosť málo uveriteľné, rovnako ako napríklad schovávačka v jednej budove, ale keď zistíte, ako to vlastne všetko bolo plánované od začiatku, tak filmu a Odarovi niekoľko prešľapov bez problémov odpustíte. 70% (24.02.2023)