Who am I - žádný systém není bezpečný

Naprosto šíleně dobrý! Opravdu jsem nečekal, že dostanu takovou nálož akčního drama, doplněného vtipnými momenty a skvěle propleteným dějem. Nenudil jsem se ani na vteřinu a film si velmi užíval. WHOAMI jsem viděl v rámci 'Das Filmfest', na kterém jsem očekával smutné a depresivní příběhy tak jak to mám rád. Nicméně příběh jednoho hackera mě naprosto dostal. Herci, hudba, efekty a celkový spád a náboj - vše na výbornou. Hodnotím 5*. (24.10.2015)

Rok 2014, ruskí hackeri sú údajne tým najhorším čo svet pozná (migrácia a reroristické útoky už ľudí unavujú), Rusi ovplyvňujú voľby v tak technologicky vyspelej mocnosti akou sú Štáty nacistické (áno, priatelia v tej istej dobe ako celý svet masívne atakuje dezilúzia a technologickej vyspelosti tejto krajiny ruskí hackeri ovplyvňujú to na čom si spomínaná krajina zakladá najviac - údajnú demokraciu a ľudským ovciam nie je smiešne že technologická veľmoc nedokáže uchrániť údaju svojich zákazníkov ((konkrétne Majkrosoft a ich XBOX)) a takto ich zruší partička násťročných hackerov závislých na liekoch, drogách a alkohole). Tým sa dostávame k ďalšiemu zlomovému momentu vo filmu určenom na brainwashington tínedžerských bezmozgov aké je to cool fetovať, zneužívať lieky a sedieť na zadku a nič vo svojom trápnom živote nedokázať, okrem pravidelných úvahách o tom ako ich generácia, ktorá nevie naštartovať ani kosačku na trávu naštartuje revolúciu... Až o 4 roky sa udial ozajstný ruskí hackerskí útok, keď 12.decembra vyhrala CSKA Moskva na štadióne Realu Madrid 0-3. Opäť tradičná irónia v komentári k filmu, ktorý opäť vystihol dokonale jeden z mojich obľúbených užívateľov - svižný film s obrovským množstvom nelogických krokov, takže naviac ako na 3* to u mňa rovnako nevytiahol. (08.08.2021)

Celkem klasická zápletka „jak se neudusit soustem, které po ukousnutí poněkud nabobtnalo“ zasazená do hackerského prostředí, v rámci kterého sice nepřináší ohledně motivace a technik nic moc objevného, ale zároveň na něm neparazituje, protože je dokáže zobrazit lépe, než bývá v kraji zvykem. Už to, jakou váhu přikládá sociálnímu inženýrství v opozici k rychlým prstům je hodně poučené. A když jsme u těch rychlých prstů – v jedné subdisciplíně je Who Am I Bystrozraký mezi slepými. Většina mnou zaznamenaných filmařských pokusů převést zběsilé bušení do klávesnice na nějaký atraktivní vizuální tvar, který by divákovi zároveň napovídal, co se zrovna děje, končila u trapností typu praskajících virtuálních řetězů a rozpadajících se vrat. Tady je prostředí šedé zóny a symboly penetračních technik tak povedené, že si je pravděpodobně budu pamatovat i v době, kdy se mi zápletka dávno vykouří z hlavy. Asi by šlo zaškodit ohledně toho, který ze závěrečných veletočů je na předchozí děj naroubován čistě a který jen tak přibitý, ale proč trápit prima film. (18.06.2015)

Drama to bylo slušné, příběh byl opravdu zajímavý a nepustil. Připadalo mi to jako německé La Casa de Papel z kybernetického prostředí. Herecké obsazení mě (jakožto velkého fanouška seriálu Dark) potěšilo. Nejvíc mně vadili dějové nedokonalosti, kterých bylo opravdu hodně, takže nemůžu hodnotit více hvězdami. (13.03.2021)

Zase mne německá kinematografie dostala. Ten spád, to bylo něco. Ten film mne tak do sebe vcucnul. Tady se člověk nenudil ani na minutu, vše fungovalo jak mělo, dokonce jsem byl překvapen hereckým výkonem Elyase, to byl koncert. Nečekal bych, že ho uvidím v jiné roli než učitele a popasoval se s tím naprosto parádně. Do týhle skupiny radím každému ať se přidá, protože nebude litovat. (18.08.2021)