Who am I - žádný systém není bezpečný

Tvůrce mého vůbec nejoblíbenějšího seriálu zpracoval ještě pár let před ním výborný thriller o tématu, které se na poli filmu ani televize stále ještě příliš nevyskytuje a už jen proto si mě Odar zaháčkoval hned v prvních minutách. Nepotěšila mě jen přítomnost sympaťáka M’Bareka a několika herců z již zmíněného Darku, ale hlavně konec, u kterého do poslední chvíle netušíte, zda vše opravdu tak dopadne. [viděno na Netflixu 18.7.2021] (18.07.2021)

Tak napřed musím říct, že téma hackerství mě odjakživa fascinuje a uvádí v nadšení a že jsem už dlouho takhle povedený film o hackerech neviděla (pokud vůbec). Takže totální nadšení. Nebylo tam nic, co by mě nějak vyrthlo z plynutí s dějem, bylo to akční, napínavé a dokonce i poučné. Nové pro mě bylo to spojení virtuální a reálné reality - tedy doteď jsem si jaksi myslela, že hackeři jsou akční zásadně jenom skrzevá počítače:) Taky procesy, které se děly v počítači, byly velmi pěkně zobrazeny, takže jim porozuměl i člověk, který se v tom vůbec nevyzná. Hudbu, které normálně vyhýbám, jsem tady velice ocenila, hodila se úplně dokonale a i poslouchat se to dalo:)) Konec měl super gradaci a já jsem z toho prostě celá nadšená, takže proto dávám i pátou. (25.08.2016)

Přiznám se bez mučení, že film mě svojí dynamikou ihned od začátku dost překvapil. Jednoduchý námět nasunutý do složitého hackerského světa měl hodně slušné tempo. Jediný problém jsem trošku měl v nepřehlednosti nejenom samotného příběhu, ale i časových posloupností jednotlivých příběhových linek, které působily dost zmatečně. Postupem času si ale logiku ve filmu najdete a nakonec budete překvapeni hodně slušným a neotřelým závěrem. (30.05.2018)

Celkem klasická zápletka „jak se neudusit soustem, které po ukousnutí poněkud nabobtnalo“ zasazená do hackerského prostředí, v rámci kterého sice nepřináší ohledně motivace a technik nic moc objevného, ale zároveň na něm neparazituje, protože je dokáže zobrazit lépe, než bývá v kraji zvykem. Už to, jakou váhu přikládá sociálnímu inženýrství v opozici k rychlým prstům je hodně poučené. A když jsme u těch rychlých prstů – v jedné subdisciplíně je Who Am I Bystrozraký mezi slepými. Většina mnou zaznamenaných filmařských pokusů převést zběsilé bušení do klávesnice na nějaký atraktivní vizuální tvar, který by divákovi zároveň napovídal, co se zrovna děje, končila u trapností typu praskajících virtuálních řetězů a rozpadajících se vrat. Tady je prostředí šedé zóny a symboly penetračních technik tak povedené, že si je pravděpodobně budu pamatovat i v době, kdy se mi zápletka dávno vykouří z hlavy. Asi by šlo zaškodit ohledně toho, který ze závěrečných veletočů je na předchozí děj naroubován čistě a který jen tak přibitý, ale proč trápit prima film. (18.06.2015)

Myslím, že u Who am I opravdu není vůbec co řešit. Jasných pět hvězdiček bez mrknutí oka. Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla! Už od začátku je příběh dokonale napínavý, a čím víc se Benjaminův příběh odkrývá, tím nadšenější jsem z filmu byla. Málo kdy se mi stává, že bych se na film nechtěla dodívat jenom proto, že při dalším shlédnutí přijdu téměř o všechny "kouzla", které film nabízí ... Je sice pravda, že jsem přece jenom na pár mušek narazila, ale ani jedna z nich není natolik závažná, abych se jí musela zabývat. Znovu bych ráda vypíchla úchvatného Toma Schillinga, který byl ve své roli naprosto neskutečný, stejně jako Elyas M'Barek, který dokázal, že umí i hrát i vážnější role než slaďoušky v teenagerovských komediích a romantických filmech. Za závěr bych nejraději přidala ještě dalších pět hvězdiček a mám pocit, že nepotrvá dlouho, a Who am I se ocitne v mé top desítce nejlepších filmů. (08.04.2017)