Hlupák

Bykov opět exceluje. Nechává běžný rutinní den vygradovat jistým nálezem do maxima, kde odhalí jak prohnilost celého systému, tak zkaženost charakteru jednotlivých lidí, kde v bludném kruhu "ne - to my nejsme takový zlý, to život je takový". Bezpráví na jednotlivých lidech v matičce Rusi opisuje do nekonečně jejich chování. Bykov to bere od nejnižší vrstvy po nejvyšší. ...a jen idiot nebere. (13.11.2016)

Z nic netušícího začátku se vyklube pořádně silné drama, zasazené do surovosti, pasivity, byrokracie a odporu bývalého SSSR. Přehrávání některých ruských matek je trapné, ale samotný námět a dějová linka s hlavním hrdinou a s ostatními vedlejšími postavami je výborná. Holt hrdinové a neohrožení rekové to měli a mají v životě těžké. Za vším stojí smělý režisér Bykov. (16.02.2016)

První snímek, který jsem od Jurije Bykova zhlédla, byl Zhit. Už tento film mě zaujal a jako další byl na řadě právě Durak. Tento talentovaný režisér umí sakra točit filmy. Hlupák je syrovým, drsným a kurevsky realistickým pohledem nejen na skupiny obyvatel rozpadajícího se paneláku, jejichž životy a vztahy jsou v podobném stavu jako sám barák, ale především se také dostává pod kůži tamnímu politickému systému, který je prohnilý, zkorumpovaný a jeho nejvyšší představitelé jsou ochotni udělat něco pro jiné, jen pokud to zajistí přežití nebo užitek jim samým. Stejně jako jsou schopni udělat "cokoliv", jen aby si zachránili vlastní prdel. Morálně se rozpadající mocenská struktura, která má stejné díry, jako ústřední barák. Lidé v něm, jejichž životy nejsou zase tak moc důležité, protože ani za moc nestojí. A uprostřed všeho toho bordelu stojí jeden opravář, který si začne hrát na hrdinu a díky svému přesvědčení o spravedlnosti a cti, se rozhodne jít proti všem. Jen aby zachránil lidské životy, pro které by ostatní ani nehnuli prstem. Jenže tohle není Hollywoodský film o superhrdinech, tohle je mrazivé a kruté Rusko. Pro hlavního hrdinu, Dimaa Nikitina nastává boj nejenom s časem, ale především s lidmi, kteří téhle díře šéfují. Výborný scénář, herecké výkony a pro mě tak trochu nečekaný konec, protože jsem pořád čekala, jestli ten barák nakonec spadne. Tohle není jen v Rusku. Je to vidět všude a zvlášť u nás, když se člověk podívá kolem sebe. Rozkradená republika, všude nějací posraní manažeři, kteří si hrabou jen pro sebe, vymýšlejí p*čoviny, ale kdyby je někdo postavil ke stroji, nebo jim dal do ruky nářadí, nezvládli by to, bortící se systém hodnot, arogance a úplně naspodu jsou hrstky poctivých lidí, co často musí živořit jen proto, že posty sviním a bezpáteřním hajzlům se rozhodli přenechat těm ostatním. (27.03.2016)

Výborný film, aj keď trochu vytrhnutý z reality. Myslím, že v dnešnej dobe sa takto veci neriešia ani v Rusku. Odhliadnuc od tohto je však Durak komplexná a poctivá dráma s vynikajúcimi hereckými výkonmi a originálnou zápletkou. Ruské filmy majú vždy niečo do seba, a vždy sa k ním rád vraciam. Atmoféra je oproti americkej produkcii niekde úplne inde. Určite odporúčam. 80 %!! (19.10.2017)

Pochmurná výpověď o (ne)fungování jednoho nejmenovaného ruského maloměsta a bezmoci jednotlivce s dobrým úmyslem, který se setkává s absolutním nepochopením. Téma je hrozně depresivní a taky nervydrásající. O to víc si vážím toho, že tvůrci zůstávají při zemi a zbytečně to nedramatizují (ostatně to fakt není třeba) přehnaně výraznou hudbou nebo zběsilým střihem (během sledování mě napadlo, že kdyby šlo o americký film, pravděpodobně by byl plný prostřihů a záběrů, jak se budova postupně hroutí atp.). Díky tomu je vyznění filmu jasné, jednoduché a působivé. Společnost v rozkladu a zmar, kam se podíváš. A durak (hlupák), který zarytým mlčením, kamennou tváří a obdivuhodnou odhodlaností připomíná pomstychtivým oligarchům (a nejen jim) jejich bezcharakternost a cynismus. (05.09.2017)