Gombíková vojna

Velmi půvabný klukovský film o dětství prostém, ale krásném. Vtipný, se špetkou smutku a s vynikající kamerou. Dvě vesnice, dvě klukovské party, svádějící nejednu velkolepou bitvu, válečné manévry, čest, zrada, trest, "spravedlivé" trestání od rodičů, válečné kořisti, válečný fond. Trochu sociální tématika, trochu praktického učení při hrách, pro dnešní mládež dávno zapomenuté dovednosti, romantika dětství, stráveného povětšinou v přírodě. Dnes zcela neznámá věc, drsné, krásné, přebírající návyky i zakořeněnou rivalitu svých rodičů. Z dětí je nutno zmínit především oba znesvářené vůdce: Lovreňáka Lebraca (André Treton) a Velreňáka L'Azteca (Michel Isella), oba dva jsou potrestáni internátní školou, a malý rošťáček Gibus (Martin Lartigue). Z dospělých nutno jmenovat drsného otce Lebraca (Jean Richard), trochu hartusícího otce L'Azteca (Jacques Dufilho), halasného otce zrádce Becaillého (Michel Galabru), a chápajícího učitele (Pierre Trabaud). Příjemný starý závan romantického dětství plného přírody, pohybu, zdravé řevnivosti a soutěživosti, výprasků a té romantiky, kterou už zavál čas. Jaká škoda, ty dobo! Ty! (23.08.2011)

CHCI BÝT ZASE MALÝ KLUK. Chci zase řešit tak veliké problémy jako jsou roztržené kalhoty, utrhané knoflíky. Chci chodit s partou stejně bojovně naladěných kamarádů a provést nějakou klukovinu jiné partě na druhém konci městečka. Pozdější vzpomínky na toto vše totiž působí na "dospěláka" jako hřejivý balzám a uklidňující lék na mnohem podstatnější problémy, se kterými se musí denně vyrovnávat. Film, který i přes nepatrně smutnější závěr toto vše muže připomenout, a proto ho velmi rád doporučuji, a to nejen dětem. (02.09.2009)

Asi som nemal také akčné detstvo alebo sú tie francúzske revolučné deti trochu iné. Nápady im nehýbajú (nahí bojovníci, alkoholová párty), gombíkmi a šnúrkami sa nešetrí, ale z detských filmov by som uprednostnil niečo z domáceho československého prostredia, ktoré je aj môjmu detstvu bližšie. A postavy dospelých v tomto filme ako absolútne karikatúry, okrem učiteľa, mi nesadli, našťastie sa tam dospelí príliš nevyskytovali. Kultový film to zostane asi len pre staršiu generáciu. (11.04.2015)

Krásná záležitost, taková kouzelná rodinná komedie o klučičích rošťárnách, bitkách a odstřižených knoflících.. Vrátila jsem se k tomuto snímku po spoustě let a rozhodně nelituji, bylo to velice příjemné filmové zpestření.. Všichni kluci jsou sympaťáci, od nejmenšího po největšího, báječné hlášky, které už během času zlidověly, no a písnička „Mám v kalhotách díru jak trám“ v provedení synů i otců úžasná.. (04.09.2022)

S tímhle filmem byla hned ruka v rukávě, protože jsem ještě měl tu čest prožít tenhle věk jednak na vesnici, jednak bezpečně mimo dosah PC. Díky tomu jsem se jako povětšinou beznadějně nejmladší člen party domákl vyloženě hollywoodských zážitků jako překonání bojiště, erhm, tedy pole v o číslo větších babiččiných gumákách, soustavné provokování sousedovic psa a mrňavého adoptovaného cikána (možná to byl Arab), který byl takový můj Lovreňák, nakonec zapálil opuštěný kuřín a skončil tak neomylně v pasťáku, negramota jeden, nebo kouření prvních cigaret na vyloženě imbecilních místech jako je fukar od koňskýho seníku. Jelikož se z těchto lidí rekrutovali samí budoucí vandalové, závisláci, podpantofláci a jeden pravidelný návštěvník ostravských bordelů, je jasné, že já to z nich jako poctivý komentátor na CSFD.CZ dotáhl jasně nejdál. Aha, do prdele, vždyť tohle byl původně komentář ke KNOFLÍKOVÉ VÁLCE. Tak tedy - ne geniální, ne nepředvídatelné, zato velice poetické, vtipné, nadčasové dílo o tom, jací jsme (někteří) byli a už víckrát nebudem. Fňuk. (16.07.2009)