Klec bláznů

Mezi hvězdnými výkony Michela Serraulta je tento na druhém místě, hned za rolí ve filmu Svědek. Všichni zúčastnění maličko přehrávají, ale k téhle komedii se to nejen hodí, ono to sem jaksi patří. Klec bláznů je jedna z mála komedií, kde nejsou slabší pasáže, vždy se najde důvod alespoň k lehkému nadzvednutí byť jen jednoho koutku úst. (29.07.2011)

Vtipná, lehkovážná a poněkud nekonvenční záležitost. Zpočátku se vyvíjí velice slibně - bohužel někde uprostřed se maličko zadrhne, jakoby ztrácela inspiraci ... a když ji zase najde, snaží se rozuzlení zápletky za každou cenu vecpat do předem dohodnuté stopáže, takže finále působí zbytečně uspěchaně až křečovitě. Kromě toho: Rémi Laurent jako pohledný, ženitbychtivý mladík nedostává moc prostoru, aby nějak projevil náklonnost a porozumění těm, kteří ho vychovali - dalo by se dokonce říct, že jeho schopnost vcítit se do jejich situace (do které je nejprve sám přivede) se pohybuje někde kolem bodu nula ... 3,5* ... P.S.: Americký remake "Ptačí klec" (1996) kupodivu není tak teatrální - a výše popsané nedostatky nevykazuje. Naopak - má širší záběr ... a nabízí i hlubší pohled na jednu rodinu, která tak úplně nezapadá do běžného průměru. (01.11.2013)

Na 70. léta to nebylo špatné a určitě to bylo poměrně odvážné. Vše ale velmi, velmi teatrální a ještě více klišovité. Pitvořivé parodování homosexuálů a transvestitů (nejen) prostřednictvím ústředního páru a jejich služebné/ho už dnes vyznívá spíše trapně. Mladík a jeho snoubenka jsou zase naopak neslaní nemastní. Co se mi líbilo: scéna v kavárně; návštěva Renata za biologickou matkou syna; postoj Renata ke své identitě, a vůbec jeho jeho postava jako taková, odlišná od ostatních a zachraňující tak aspoň zčásti celkovou nekorektnost ztvárnění. Na DVD bych si tenhle film nekoupila, ale když půjde v TV, klidně se podívám znovu. (22.03.2015)

Musím říct, že dřív jsem viděl americký remake (Ptačí klec) a s tím jsem byl natolik spokojen, že jsem si nedovedl představit, v čem je asi originál lepší. A teď už to vím. V ničem. Naprosto bezprecedentní kvalitativní shoda. Srovnávat můžeme jen na bázi "mám/nemám rád toho a toho herce". Já třeba nemám rád Robina Williamse, který hraje v remaku, ale stejně nesympatický je mi Ugo Tognazzi v originálu. ;-) Jeden rozdíl ale přece jenom vidím. V odůvodnění zápletky. Dcera známého politika si chce vzít muže, vychovaného homosexuálním párem, který je nucen před jejími rodiči sehrát divadélko o standartní rodince s pohlavní remízou. No a zdá se mi, že tady je důvod toho všeho spíš ve vrozené tendenci Francouzů dělat ze všeho tyjátr, kdežto v remaku se jedná o pořádně nabroušenou satiru proti pravicové politice. Obojí chválím. ;-) 80% (08.09.2005)

Je to komedie, jisté parodování hysterie jemnocitnějších gayů nebyla vůbec na škodu. Nechyběla rodinná patálie se svatbou podobná Četníkovi ze Saint Tropez. Ale nebylo to až tak dobré, jak jsem očekávala, přece jen je to francouzsko - italské a to mi vždycky přijde jako slabota. Scénář nic moc, ale herecké výkony výborné. (22.03.2015)