Stážista

Pohádka o tom, jak jeden nudící se důchodce přinesl jiskru do jinak sterilní firmy a do životů jejích zaměstnanců. Zajímavý nápad, který mě zaujal, už když jsem poprvé viděl trailer v kině, ale k filmu jsem se dostal až nyní. A nelituji, že jsem se na něj podíval. Bob De Niro ztělesňuje svou roli s až obdivuhodným charizmatem a věřil jsem mu každý pohyb, každé slovo, každé gesto. S ním tento film stojí a padá a jen díky němu jsem z výsledku tak ohromen. Protože, přiznejme si to bez okolků, z tohoto námětu se dal taky natočit naprosto obyčejný film, který mohl časem zapadnout prachem a stát se další tuctovkou. On ten námět je totiž tak absolutně obyčejný, že to je až překvapující. Film si prostě plyne svým tempem, celou dobu je vše zalité sluncem, vše super, optimistické, milé, bezkonfliktní, takže to může i vypadat, že se v tom filmu vlastně vůbec nic neděje. A víte co? Konečně! Říkám, konečně taky jednou nějaký kinofilm, kde nedojde k nějakému uměle vyvolanému konfliktu, jen aby se tam něco dělo. Optimistických filmů, kde je vlastně celou dobu vše v pohodě, mnoho není. A o to víc jsem si tenhle zázrak, toto zjevení užil. Jsem absolutně nadšený a neváhám udělit pět hvězd. (08.01.2017)

"Nezastaví se. Nespí. Nikdy jsem ji neviděl jíst." To je tedy starostí o nadřízenou. Já jsem se vždycky těšil na okamžik, až jednou nebudu muset vstávat do práce, přičemž státní pokladna nenechá můj bankovní účet zemřít hlady. Jenže moudrou hlavou moudře kývající důchodce Ben mi ukázal, že čekání na souboj se Smrťákem se dá zpříjemnit opětovným zařazením do pracovního procesu. Takže iluze je v háji, nařizuju dva budíky, žehlím kvádro, připravuju hadrový kapesník a čekám na to, až nějaká technologicky vyspělá společnost bude potřebovat služby dinosaura, jehož první kalkulačka se dodnes nenaučila odmocňovat. (05.11.2015)

Po Alu Pacinovi nalezl svou Druhou mízu i Robert De Niro. A já jsem z toho naměkko. Čistý a upřímný příběh, kterému nemám co vytknout, protože film tu hraje až druhé housle, a to kdo ví jestli. Ben je dědek, jakým bych jednou chtěl být a Jules holka, jakou chci mít. Na mistrovství světa ve hře očí by tihle dva rozsápali i sedmihlavou saň, dvě hodiny s nimi byl ten nejkrásnější čas strávený letos v kině, a to mi věřte, že tam jsem často. (31.10.2015)

Očekávaná nuda se nenaplnila, tohle je nejmilejší komediální překvapení roku 2015. Vdovec a zkušený pracant De Niro nastoupí jako internista do rostoucího startupu, kterému šéfuje na svém kole a stále nestíhající Anne Hathaway. Setkání naprosto rozdílných generačních pohledů (dnešní moderní IT svět proti "staré škole") mírně kritizuje současný směr pracovního vytížení a hlavně jde komedie až k jednotlivým charakterům a dokáže na necelých dvou hodinách nejen vtipně pobavit, ale také donutit k zamyšlení za honbou za růstem (často na úkor rodiny/přátel/kvality...). Tenhle pohled na moderní životní styl má hodně do sebe... (03.01.2016)

Seriózní a trochu kožený důchodce, který si hledá nové pracovní uplatnění jako stážista v rozevláté hipsterské firmě, slibuje zárodek slušné komedie. Zvlášť, když seniora hraje Robert De Niro, druhdy představitel hodně drsných chlapíků, kteří by takovou rozjuchanou firmičku dokázali srovnat jediným pohledem. ____ Začátek filmu slibný námět naplňuje. Robert sice mohl víc vzdorovat ležérní atmosféře oděvního e-shopu a jeho mladí kolegové ho nemuseli přijmout až tak snadno a rychle, ale budiž…. Horší je, že tím se vyčerpalo hlavní téma hned v úvodu a místo něj nastupuje jakýsi zástupný vztah otce a dcery mezi postarším stážistou a mladou šéfovou, které firma i rodina přerůstají přes hlavu. A z komedie je náhle upocené melodrama, které disponuje i jednou děsně cool přechytralou holčičkou s kudrlinkami. /31. 8. 17./ (31.08.2017)