Rodina (S01E06)

Přeci jen me začíná něco pořádě srát.. A sice české titulky na HBO..konkrétně české ekvivalenty anglických nadávek... Nejen že není absolutně žádnej důvod, ale je to tak trapný, až mě to, jak jsem psal výše, začlo sráááát! Ne štvát nebo vadit. Fuck taky není sakra, dick není blbec a ten  kdo je zodpovědný za takovou svatokrádež zaslouží pár facek. Kua! P.S: nenutte me pripominat otevreny dopis KSCM! :p (23.02.2023)

S dalším týdnem přichází další díl... Tentokrát se dostáváme do bodu, kde vyjasňuje vztah mezi Joelem a Ellie. To funguje skvěle, konečně je pořádně vidět ta chemie mezi nimi a někdy ukápne slza pak máte zase úsměv na tváři a ten jejich vztah si naplno užíváte. Dočkáváme se velkého polidštění Joela v momentech, kdy dostává panické záchvaty, to je oproti hře nové. Setkáváme se s Tommym, z počátečního euforického znovushledání se opravdu rychle stávají výčitky starých způsobů. Jedinou nevýhodou celého seriálu je podle mě nedostatek akce, putování po Americe tak nedává takové rozměry a pocity nebezpečí. Nemusí se nutně jednat o přímé střetnutí, ale občas by se hodilo alespoň nějakou hrozbu naznačit, jako například plížení okolo clickerů nebo lidí, které se ve hře také dost často objevuje. (21.02.2023)

A máme za sebou šestý díl, který konečně zkoumá mé osobně nejoblíbenější herní období a to jest ZIMA! Vztah mezi Joelem a Ellie se prohlubuje a konečně se vrací Tommy v podání skvělého Gabriela Luny. Další luxusně zpracovaný díl nejen výpravností a podobností s hrou ale i samotným emočním pojetím. PS: těch herních easter eggů je zde snad nejvíc ze všech dílů! 10/10 (20.02.2023)

Dobře zvolený konec, lidi co nehráli hru jsou teď v rozpacích jestli to vlastně Joel přežil nebo ne, ale líbí se mi jak je to autentický ke hře, protože přesně tenhle feel jsem měl na konci týhle kapitoly taky, tam si říkáte ty vole to nemohl přežít a už ho pomalu oplakávate a najednou vidíte že ho Ellie dotáhla do "bezpečí". Doufám že Davida a jeho tlupu kanibalů udělají dobře, protože tohle bude sakra důležitý díl. (21.02.2023)

V seriálu Last of Us jednou muselo dojít k jednomu nevyhnutelnému znovushledání dvou bratrů. Výsledkem je po 3. epizodě prozatím nejemotivnější epizoda seriálu, která opět dokazuje, že je seriál fenomenální adaptací, režisérka Jasmila Žbanić poté po svém filmu Quo vadis, Aida? dokazuje, že dokáže s emocemi pracovat výtečným způsobem. Sílu totiž v šesté epizodě nehrají pouze pokrevní pouta, ale především jeden vztah, který je v rámci seriálu budován od samotného počátku.   Již původní příběh staví na tom, že Joel v podobě Ellie dostává v životě druhou šanci, pouta v jejich vztahu poté skrze seriál gradují a gradují, zde konečně dochází k projevení důležitých pocitů. Spolupráce s tvůrci původní hry poté též přináší ovoce, kdy je několik motivů náhle komplexnějších. Fakt, že se Tommy již brzy též stane otcem a Joel si přeje, aby jeho mladší bratr nedopadl jako on, další prozkoumávání post-apokalyptického světa, které zůstává strhující.  Pedro Pascal možná nebyl při oznámení přijat s tou největší slávou, každou epizodou ovšem dokazuje, že je právě on výtečnou castingovou trefou, kdy i on hraje v úlohu v tom, že je seriálový Joel mnohem komplexnější. Stejně tak svou hereckou sílu utvrzuje skvělá Bella Ramsey, výraznějšího prostoru se poté dočkává i tolikrát zmiňovaný Tommy a i on zvládá skrze konfrontace se svým starším bratrem zazářit. Na pozadí post-apokalyptického světa plného chaosu se daří budovat funkční emocionální drama, která se ve svých nejsilnějších momentech vyrovná i nejlepším momentům ze třetího dílu.  Když poté dojde na další pasáže, které přesně evokují pasáže ze hry, Žbanić se během prozkoumávání opuštěných budov a šponování napětí nestydí použít ruční kameru, která opět dopomáhá autentičnosti, jugoslávská režisérka tak dokáže zaujmout nejen výrazným hereckým vedením, ale i právě i dostatečně výrazným vizuálem. Westernová atmosféra (chvílemi snadno evokující například i Válku o planetu opic), které dopomáhá i soundtrack Gustava Santaolally, upřednostňování emocionálního budování před výraznějšími akčními pasážemi, které nese ovoce. Výraznější srovnávání se seriálem Živí mrtví je vlastně každým týdnem více a více mimo, tvůrci totiž každým týdnem dokazují, že hrají úplně jinou ligu. A nadále si budují cestu k tomu, aby si jen 1. sérií zasloužili místo v síni slávy. A to nejen v rámci videoherních adaptací a post-apo záležitostí. Už jen cameo Grahama Greenea ostatně potěší automaticky kdykoliv.... (20.02.2023)