Šťastné chvíle
Xingfu shiguang
Obsahy(1)
Hrdinou čínského snímku režiséra Yimou Zhanga je obyčejný dělník středního věku Zhao, který by se rád by oženil se ženou, jíž namluvil, že je bohatý. Jeho nejlepší přítel Li má nápad, jak by mohli vydělat peníze: starý autobus v městském parku by mohli proměnit v hodinový hotel pro dvojice, které si chtějí užít trochu soukromí. Plán moc nevychází, protože Li je příliš staromódní, ale Zhao se u své snoubenky setkává s její půvabnou nevlastní dcerou Wu Ying, která je slepá. Ve snaze se dívky zbavit ji žena nabídne Zhaovi a ten slíbí, že nevidomou krásku zaměstná ve svém hotelu jako masérku... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (42)
Tak tohle je fakt úžasnej doják - pokud chtějí filmaři diváka citově pořádně vyždímat, měli by na to jít přesně takhle. Škoda, že tyto perly čínské kinematiografie stojí ve stínu různých wuxia vizuálních orgií (které jsou právě pro svou vizuálnost, na rozdíl od jiné tamní produkce, na západě až nekriticky přijímány). ()
Ach jo, tyhle příběhy o dobrých, leč osudem stíhaných lidech, mi způsobují kopřivku. Jediné, co Čanga zachránilo je tradiční dobré řemeslo, pár humorných okamžiků v první třetině filmu a moje zamyšlení u závěrečných titulků – bavila jsem se představami, jak by s tímto materiálem (slepá mladičká polosirota, starý dělník a jeho přátelé, zlá macecha) naložili jini režiséři... Kim Ki-duk - macecha dívku týrala, nevlastní bratr ji znásilňoval a posléze byla prodána dělníkům. Ti nejdřív pokračovali v znásilňování a mučení, pak se o ni začali hádat, povraždili se a dívka spáchala nakonec sebevraždu, neboť je to všechno její vina. Cukamoto Šinju - zmutovaní dělníci dívku dovlekli do továrny, kde do ní cpali tak dlouho všemožné železné trubky, až se z ní stalo obrovské polokovové monstrum, které je nakonec pozřelo i s továrnou. Miike Takaši - dívka, prodána skupině vysloužilých gansterů jako otrokyně si z nich vytvořila nový gang zabijáků s vypíchnutýma očima a nechala je umučit k smrti macechu a nevlastního bratra Fukui Šózin - dělníci milující gumové oblečky potkají na ulici neznámé děvče. Všichni je sborem znásilní a pozvrací. A pozvrací a znásilní. Děvčeti se to začíná líbit. Děvče zvrací. Všichni jsou šťastní. ()
Na začátku vidíme postaršího dělníka snažícího se dobýt srdce své vyvolené, ale nenechte se zmást, nejde o žádnou romantiku. Ve chvíli kdy se na scéně objeví slepá nevlastní dcera milované hlavního hrdiny, rozehrává se tu mimo komedii i drama, které více či méně převládá po zbytek filmu. Zhao namísto nevěsty dostává na starost slepou dívčinu, kterou později pojme skoro jako vlastní dceru. Film má spoustu dojemných scén, přináší nám poselství, že naděje nikdy neumírá a neměla by se nikomu odpírat. Ke kladům počítám i tragický, ale povedený závěr. Přesto si myslím, že kdybych bydlel v Číně, hodnotil bych výš. 3,5* ()
Nebýt několika infantilních úletů, mohou Šťastné chvíle konkurovat jihokorejských ždímačkám slz, ale o něco podobného zjevně neusilují, svým zjevem jsou komornější, ušmudlanější a sociální situací postav i zoufalejší. K mimořádnému filmovému zážitku jim přesto kus chybí. 70% Zajímavý komentář: Mi Nü-Chai ()
Velmi pěkná, osvěžující a tak trochu černá komedie. Hlavní postava patří mezi ty typy, které vás osloví od samého počátku. Spojení nepříliš bystrého mozku, ale dobrého srdce funguje v kombinaci s nechtěnou slepou dívkou skvěle. Prakticky jediný problém spatřuji v tom, že krátce před tímto filmem vyšel tematicky podobný, ale po všech stránkách lepší Kikudžiro. Zkrátka Takeshi Kitano Yimou Zhanga zahambil, a proto musím s hodnocením níž. 7/10 ()
Reklama