Olive Kitteridgeová

Po dvou dílech to vypadalo na plný počet, ale v těch dalších to ztratilo ten správný tah na branku. Ale i tak jsem se bavil velice dobře a herecký výkon hlavní představitelky byl tak přesvědčivý, že celou minisérii hodnotím velice vysoko. Možná kdyby to vzal do rukou někdo renomovanější, třeba Mendes mohlo to být za plný počet. (02.01.2015)

Takovej T.S.Garp v sukních. Na ploše čtvrt století sledujeme život aspika Olive, která se všem náhodným lidem okolo jeví jako semetrika. Výjimkami jsou dva chlápci, kteří ji měli čas poznat a nakoukli pod tvrdou, nepřístupnou slupku. Bohužel netuším, co tam pro sebe objevili atraktivního, ale jeden si ji i vzal a druhej o to usiloval. Postupně ale sešli ze světa a Olive zůstala na světě sama jen se svou bubákovskou povahou. Ber, nebo nech být. Kvalitně odvedená filmařina, ale v pošmourným únorovým dni tohle vidět nechceš, na to ti stačí zrcadlo. (03.02.2024)

Hřejivým smírem prodchnuté dílo, jenž nám i skrze paralely k našim vlastním životům nenuceně ukazuje, že i když už třeba i motor našeho bytí jede možná jen na poslední výpary, bez lásky není na tomto světě ničeho. Postava Olive Kitteridge funguje bez jakýchkoliv debat jako archetyp všeho lidského, ale i křehkého a chybujícího co je v nás. Takže když otevřete oči a budete to chtít zřít, uzříte. A až se tak stane, tak již v průběhu, ale hlavně však po konci, uslyšíte v hlavě hlavě hlas jenž praví: "Žij. A miluj život co Ti byl dán". Amen. (04.03.2015)

Zajímavý náhled do časového výseku poněkud nevlídné domácnosti drsné a nekompromisní Olive Kitteridgeové, kde se s její nešťastnou povahou musí potýkat nejen dobrácký manžel a dorůstající syn, ale i celé vidlácké městečko. Dobrou zprávou je, že pokrytecké společenské móresy zde zastupuje jen rodina synovy nevěsty, docela by mě zajímalo, jak seriál prožívali Američané, protože hodně připomíná evropskou šablonu chování... kdoví, jak znělo dívčí jméno Olive, měla takovou povědomou náturu, občas se přistihnu, jak také zcela přesně vím, co si moji blízcí myslí, co právě potřebují, co všechno dělají špatně... Není to jen sebereflexe, kterou si můžeme odnést, ale i zamyšlení nad uměním milovat, stárnout a vydržet, i když jsme přesvědčeni, že nás už nic hezkého nemůže potkat. Takové obyčejné vyprávění (s tragickými odbočkami, které se nám v životě mnohdy nezdaří minout) s neobyčejnými hereckými výkony. (23.01.2015)

Lidé nejsou černobílí. 1) Bipolární porucha chování u jinak sympatické Olive (i jejího syna) je zřejmě hlavním zdrojem ambivalentního vztahu, který k hlavní postavě miniseriálu mám. Otázkou je, zdali máme uvedenou variabilitu lidských projevů a chování škatulkovat a hodnotit jako poruchu. 2) Můj oblíbený 30letý John Gallagher Jr. zde hraje Olivina syna Chrise. 3) Výstižný koment: garmon***. (01.01.2017)