Hana a jej sestry

Hana a její sestry dokáží vyvolat celou paletu emocí. Scénář je bezchybný stejně jako civilní herectví všech zůčastněných. Allen rozehrává na pozadí čtyř ročních období v New Yorku komediální vztahový více úhelník, který má často hrany ostřejší, než leckterá dramata. Spolu s Purpurovou růží z Káhiry pro mě nejlepší Woodyho film. (12.05.2011)

Nedá se tomu nic vytknout. Snad jen to, že zde nenajdete nic moc nového oproti Allenovým starším kouskům. Jeden kus newyorského neurotika, tentokrát hledajícího únik před vědomím neodvratnosti smrti. Tři kusy newyorských intelektuálek, které jako by zastupovali různé aspekty povahy postav Diane Keaton (modrá a obdivuhodná; krásná a nedostižná; praštěná a svérázná), dva kusy postarších intelektuálů, se kterými jsou předcházející ženštiny zaplétány do růnzných vztahů a samozřejmě Freud a psychoanalýza, Sokrates a chlapečci, Nietzche a jeho žvásty o věčném návratu a bratři Marxové, pro které stojí za to žít. Pokud nemáte nic proti "věčnému návratu" Allenových témat, je tohle film pro vás. 80% (13.11.2006)

Vynikající příběh Hany a jejích sester a manžela, který trochu násilně narušuje její ex-manžel Woody se svým tradičním ufňukaně nihilistickým komediantstvím. Trochu mě ty přechody k němu od promyšlené a procítěné vztahovky rušily přiznáme, byť je pravděpodobné že bez jeho obrušování hran už by celek neplynul zdaleka tak hladce - jen proto každopádně nejde o tak silný jednolitý majstrštyk jako Annie Hall. 8/10 (24.01.2016)

Veľmi pozitívny film. Tí, čo sa nešťastne zamilovali sa s ľahkosťou odmilujú. Tí, čo podvádzali, podvádzať prestanú. Tí, čo im niečo večne bolo sa zrazu vyliečia. Tí, čo sa milovali, budú sa milovať ďalej. Tí, čo sa neznášali sa zrazu do seba zaľúbia. Výborné dialógy a fantastická hudba, ktorá ma chytila za srdce už pri úvodných titulkoch. A ani ten Bach neznel zle. Romantik Woody. (15.10.2016)

To co Woody Allen v 70. a 80. letech v kinematografii předváděl sand už hraničí s nadliskými schopnostmi. Hana a její sestry je jednodše geniální film, protože jeho hrdinové jsou velice reální a hlavně díky tomu i směšní zároveň. Takový Elliot Michaela Caina, jakoby vypadl ze skutečného života, Jeho postava která pobaví více než, ale zároveň i vyděsí. Není to zrovna sympaťák, ale to jen proto, že je reálný. Nebo malíř, jehož ztvárnil Max von Sydow, to je prostě úžasné. Ale nemá cenu jít po postavách, protože každá z postav filmu má svoji hloubku, dramatičnost i směšnost. A bonusem navíc, ozdobou filmu je Woody Allen, který snad opravdu hraje sám sebe. A něketeré repliky ve scénáři, jsou dokonalé, protože jsou to velice vtipné a zároveň chytré glosy. Opravdu geniální záležitost. (18.02.2011)