Nevinné krutosti

Nápaditý pohled na dobu vlády Ludvíka XVI., kdy přízeň u dvora byla přímo úměrná míře duchaplnosti. Kdo nebyl pohotový a vtipný, byl společensky vyřízen. I když nevinné krutosti nejsou komedií v pravém slova smyslu, dobře se pobavíte slovní ekvilibristikou hrdinů, zoufalou snahou připravit si své konverzační perly dopředu a taky hrůzou z toho, že jejich bonmot někdo trumfne něčím ještě jízlivějším. Protože teprve pointa pak koluje Versailleským palácem a dělá člověku tu správnou reklamu... Jean Rochefort tady uplatnil svůj smysl pro elegantní, decentní komiku. 70% (29.03.2006)

Naprosto perfektní barokní drama. Skvělý a jistě ve filmovém světě vyjímečně zpracovaný pohled na svět Ludvíka XVI a jeho dvůr plný intrik, parazitů a šlechtických skupin usilujících o přízeň krále, moc a zachování svých rodů... Ta korupce, klientelismus, systém protislužeb i byrokracie mi lecos připomenula... :-) To to vše se navíc odehrává těsně před revolucí, kdy i sebedůvtipnější šlechtická hlava si nemohlo zavdat s konečným svistem gilotiny... (nechci hledat paralely..:-) ! Velmi milé překvapení ! * * * * (02.05.2012)

Zaprášený portrét aristokratické společnosti na dvoře Ludvíka XVI., která byla rájem pro bezcharakterní predátory a peklem pro člověka, jehož pohnutky nebyly výhradně egoistické. Pod pudrem a dekadencí se skrývá prázdnota a z uctívané duchaplnosti zbraň nebezpečnější, než soubojová pistole, protože pro aktéry této přehlídky povrchnosti je společenská smrt horší, než ta fyzická. (24.01.2014)

Propastný rozdíl mezi dvorem a venkovem. Dekadentní a myšlenkově prázdní dvořané, včetně krále vs. skutečný život. V tomto případě život v bažinách plných komárů a smrtící nákazy. Mladý venkovský šlechtic, jež se v dobrém úmyslu zaplete s hravou smetánkou a zdá se, že není cesty zpět. Blíží se však konec 18. století a Francii brzy pohltí jiné šílenství - revoluce. (04.05.2013)

Všechny historické filmy jsou především výpovědí o současnosti. Tak i tento evokovaný svět rokokové mocenské elity, uzavřený jen do sebe a slepý ke zbytku společnosti, beroucí stát jako svou kořist, neschopný hlubšího citu či hlubší rozvahy, což maskuje povrchní ironií a zábavností, korumpující každého, kdo se oň jen otře, se vztahuje k naší době. Zábavnost začíná být nejvyšší "ctností" dneška. Ten přízračný bál v pitoreskních róbách a kostýmech ke konci filmu je příznačný. Kdo to říkal, že za revoluce je zodpovědná v první řadě vládnoucí vrstva? Jinak, výkony Jeana Rocheforta a Fanny Ardant jsou skvělé. (24.02.2013)