Rogue One: A Star Wars Story

V podstatě stejné zklamání jako Godzilla. Edwards se umí tvářit, že točí opulentní drama první jakosti, už podruhé mu z toho ale vypadlo blockbusterové nedochůdče s jedním stěžejním problémem - totálně marnými postavami. Rogue One od začátku skáče po planetách tam a zpátky, nikde se pořádně nezdrží a nikoho pořádně neprodá. Místo party rebelů tak dostanete sešlost náhodných kolemjdoucích, kteří bývají v akčních scénách skoro omylem, a místo pořádné osudovosti jen zkratkovitou kopírku obvyklých motivů. Věřím, že to na papíře vypadalo jako hezký fandovský sen. Realita je však nezáživná až běda a zachraňuje ji až našlapané finále, v němž alespoň pořád něco vybuchuje. I tak ale budete vyplesknutí jen z famózních X-Wingů a geniálního Vadera. Darebácká banda si svou existenci neobhájila a docela to bolí. (6/10) (14.12.2016)

Ze začátku uvádím že jsem spíše odpůrce než fanouškem StarWars. 7 díl jsem v kině protrpěl a Rogue One jsem dal šanci především kvůli novému cástingu a Donnie Yenovi, který až na dva malé akční zářezy moc toho nepředvedl. Naštěstí nové Star Wars není až tak infantilní, triviální a omšelé jako předchozí Star Wars. Podivných kreatur je zde minimum, z herců mě nikdo nesral a na akci se dalo koukat bez přetáčení očí, přesto se nejedná o nic vzrušivého či nápaditého, z čeho bych si sedl na zadek. Palec nahoru za parádní výkon Foresta Whitakera a za dvouminutové sólo Lorda Vadera, které mělo šmrnc,ale jednou stačilo. 65% (15.12.2016)

Star wars je ako kofola. Ked ich milujes, nie je co riesit. Za mna 9/10 ale hlavne kvoli paradnej druhej polovici, ked to prestalo mat tazku rit. Ale na druhej strane tie nespokojne reakcie chapem. Je to niekde na urovni ep6. T.j. v spodnej tretine serie. Kazdopadne s prehladom blockbuster roku. Update: kazdym pozretim je to lepsie a lepsie (16.12.2016)

Edwards, Gilroy... anebo kdokoli, kdo přetáčel, přestříhával a tvaroval tenhle galaktický masterpiece, jsou PÁNI! Z černobílé (leč vynikající) pohádky se stala šedá zóna, kde se slévá hranice mezi dobrem a zlem, dobří páchají skutky, z nichž hledají vykoupení. A kde ti, kteří dělají černou práci, končí většinou mentálně destabilizovaní, anebo rovnou s blasterem vypálenou kérkou v zátylku. Do toho témata hodnoty individuální lidské oběti a jejího dopadu na širší vesmír a povýšení Síly zpět na čiré náboženství. A příjemná snaha nenechat postavy se pateticky vykecávat i pro ty pomalejší v publiku. Řval jsem jako želva a ani jsem k tomu nepotřeboval vaderovský masakr, který je ve své minutě velkolepější než cokoli z Lucasových prequelů. (14.12.2016)

My, kteří víme, že plány Hvězdy Smrti ve skutečnosti ukradl Kyle Katarn za pomoci své řídící agentky/operátorky Jan Ors, jsme při zveřejnění jména hlavní hrdinky pochopitelně ucítili určitou šanci na to, že by se po přechodu práv na Star Wars do rukou studia Disney mohly ledy pohnout směrem od naprosté ignorance špičkových her zasazených do univerza "A long time ago, in a galaxy far, far away...", zvlášť když se ví, že Disneymu nejde o nic jiného než o peníze, a Star Wars hry představují asi nejlepší příklady toho, jak kvalitní mohou být hry založené na filmové předloze. Dvě hodiny a pět minut od začátku "stárwórsového příběhu" jsou ale mé naděje opět ty tam. Rogue One nemá nic společného se zejména příběhovou kvalitou her, ani s obvyklou "náladou" Star Wars, a představuje - zcela očekávatelně, vzhledem k tomu, že Epizoda IV - uzavřenou kapitolu. Tedy doufejme, že uzavřenou. Proč? Protože na jednu stranu se Gareth Edwards pokouší budovat atmosféru "temnějšího, špinavějšího" boje proti Impériu, ale na druhou stranu na nás hrne typická klišé (co myslíte, když někdo spadne na kokos a leží jako mrtvý, a o pár minut později je jediný, kdo může zachránit situaci, byl nebo nebyl skutečně mrtvý?;)), a výsledkem je v podstatě generická Dirty Dozen podívaná, u které vás může zajímat leda tak to, kdo (pokud vůbec někdo) zůstane na konci naživu. Ovšem nenechte se mýlit - ne že by byli jednotliví hrdinové nějak zajímaví - jelikož jich je tolik, nemají mezi všemi těmi přestřelkami a vesmírnými bitvami prostor, aby se mohli rozvinout do něčeho víc, než do scénáristických šablon. Ale prostě vás zajímá výsledné skóre v životech, když už tedy potenciálně skoro čtyřicet let víte, že mise byla úspěšná:) Kdyby nešlo o film ze světa Star Wars, zapadl by jako žánrovka, ozvláštněná jen tím, že se v ní někdo neustále za něco omlouvá. Pokud chcete sdělovat poselství, fakt k tomu nejde používat Star Wars. To už se líp hodí South Park. A opravdu, opravdu se přimlouvám, nechte už Petera Cushinga odpočívat v pokoji. I když se úroveň animace od Epizody III posunula hodně dopředu, pořád to ještě není tak docela ono, i když grafici vyvinou obrovskou snahu. A když ji nevyvinou, jako v případě Carrie Fisher, je to ještě pořád docela peklo:) A s touto pozitivní myšlenkou se konečně loučím a dávám 60% s minimální šancí na reprízu. (10.08.2017)