Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý šľachtic d'Artagnan opustil rodné Gaskoňsko, aby sa v Paríži pokúsil vstúpiť do zboru kráľovských mušketierov, slúžiacich kráľovi Ľudovítovi XIII. Už cestou sa však stretne v súboji s neznámym šľachticom, ktorý by ho porazil, keby nezasiahol prefíkaný Planchet, ktorého potom vďačný d'Artagnan prijme do svojich služieb. Keď potom v Paríži opäť prenasleduje neznámeho šľachtica, dostane sa postupne do sporu s tromi mušketiermi Athosom, Porthosom a Aramisom, ktorí ho postupne vyzývajú na súboj... (STV)

(viac)

Recenzie (127)

anli 

všetky recenzie používateľa

Šedesátá léta přinesla mimo jiné tohle zpracování slavného Dumasova románu.Kniha je opravdu velmi obsáhlá a tak se filmaři(správně a logicky)rozhodli natočit film dvoudílný.Tohle je tedy díl první.A opravdu je dobré hned na začátku říct,že se podle mě jedná o nejvěrnější přepis Dumasova románu na plátno.Je to po francouzsku šmrncovní a svěží,herci jsou vynikající-Gérard Barray je jako d'Artagnan skvělý(podle mě lepší a vyváženější než Michael York),stejně jako Mylene Demongeot jako hraběnka de Winter a opravdu jsem si užil Jeana Carmeta,který je pro mě nejlepším Planchetem vůbec.Šermířské souboje jsou skvělé a zábavné,stejně jako choreografie celého filmu.Postavy tří mušketýrů jsou trochu upozaděny a nepůsobily na mě takovým neohroženým dojmem,jako by měly(to je pro mě trio mušketýrů z verze z r.1993,kde byli také záporáci o něco zajímavější a živější).Také začátky střetů a soubojů s kardinálovou gardou jsou mírně usměvavé a působí scénáristicky neohrabaně,jinak souboje samotné jsou ovšem prvotřídní.Samozřejmě diváci zvyklí na dnešní dynamickou akci se asi budou nudit,ale myslím,že když člověk chce,dýchne na něj atmosféra dobrodružného filmu(a ano i šedesátých let).Trochu taky chtělo zapracovat na interiérech,které místy působí dost televizně a na kostýmech mušketýrů,které zas působí velmi levně(nejlepší kostýmy jsou u mě opět ve verzi z r.1993).Taky mi občas,na dobrodružný film,připadly dlouhé dialogové pasáže.Nic ale není moc zásadní a za většinou je podepsána doba a čas.Takže rozhodně jde o velmi povedenou verzi,která,myslím,většinu diváků potěší a pobaví.Určitě je o kousek lepší,než verze z r.1973 a u mě se vyrovná verzi z r.1993,takže dávám mušketýrských 75% a jakpak to asi dopadne? ()

foundation 

všetky recenzie používateľa

Priklanam sa k nazoru ze zo vsetkych filmovych spracovani tejto slavnej knihy je toto snad najlepsie. Skvely vyber hercov, hlavne Gerard Barray zahral svoju postavu na jednotku, a takisto slusna rezia na to ze to vzniklo pred 50 timi rokmi. Ale pribeh o troch resp. styroch musketieroch mi pod kozu hlboko nevliezol proste nikdy. Knihu osobne povazujem za velmi nudnu, takze ani film nemozem hodnotit o moc lepsie. Ale myslim ze moje sukromne ohodnotenie tohto snimku sa od toho objektivneho az tak strasne velmi lisit nebude co len dokazuje ze o D Arthanagnovi a spol este nebol natoceny naozaj dobry film. ()

Reklama

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Poměrně kvalitní přepis slavného díla, kde nechybí láska, souboje, intriky a politikaření. Navíc má to humorný nadhled, což jen přispívá k tomu, že to rychle ubíhá. Horkokrevný chudý gaskoňský šlechtic D'Artagnan (Gérard Barray) jde do všeho bez rozmyslu ve jménu královské spravedlonosti. Má svou touhu, ale zároveň je jakýmsi spravedlivým, který chrání slabé a ty, kterým je oddán. S velkým nadšením a sebeobětováním plní těžký úkol při zpěrném získání přívěšků královny. A s očekávanou odměnou v podobě sličné Constance Bonacieux (Perrette Pradier), která neváhá vydat D'Artagnana vstříc nebezpečí. Humor přináší především D'Artagnanův sluha Planchet (zábavný Jean Carmet), který často musí improvizovat. Výrazná je padoušská trojice milady de Winter (půvabná Myléne Demongeot), úlisný a ambiciózní přisluhovač Rochefort (dobrý Guy Delorme) a kardinál Richelieu (Daniel Sorano). Další postavy: tři mušketýři Athos (Georges Descriéres), Porthos (Bernard Woringer) a Aramis (Jacques Toja), které si D'Artagnan získal svou neutuchající energií, král Ludvík XIII. (Guy Tréjan) s královnou Annou (Francoise Christophe), která má platonický vztah s anglickým vévodou Buckinghamem (Jacques Betrhier), a hostinský Bonacieux (Robert Berri), jehož na stranu kardinála přivedla nevěra jeho ženy. A tak dobrodružství milostná jsou provázena s dobrodružsrvím, kdy se bijí za jejich spravedlnost. ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost. ()

žvanimírek 

všetky recenzie používateľa

Ztotožňuji se s názorem mého nejoblíbenějšího uživatele mečislava88. Verze režírovaná Richardem Lesterem, který do hlavní role obsadil několik velikánů (Oliver Reed, Raquel Welch, Richard Chamberlain, Michael York, Christopher Lee,....) mi prostě nějak sedí víc. Nevím jestli z důvodu, že jsem ji viděl jako první nebo prostě proto, že je lepší! ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (6)

  • Producentem byl režisérův otec Raymond Borderie, na vzniku filmu se celkově podílely čtyři společnosti z Francie a Itálie. (argenson)
  • Natáčení probíhalo například v proslulém pařížském parku Buloňský lesík, na zámku Guermantes nedaleko Paříže a také ve starobylém městě Semur-en-Auxois v Burgundsku. (argenson)

Reklama

Reklama