Vize války

1. Dělostřelectvo (Artillery): Dělostřelectvo sehraje obrovskou roli ve formě válčení za první světové války. Během první světové války jsou vynalezeny rychlopalné zbraně a kulomety, které měly mít za následek rychle vyhranou válku. Německo mělo přes 5 milionů mužů a nejlépe vycvičenou a vyzbrojenou armádu. Jenže otázkou bylo, jak tyto zbraně využít, když se protivník začal schovávat v zákopech. Vznikl pojem zákopová válka. Kvůli zákopům se protivníci snažili vymýšlet stále přesnější děla. Němci postavili proti francouzským dělům své houfnice, které měly výhodu balistické dráhy střely oproti rovné dráze děl. Británie se tedy snaží koordinovat dělostřelectvo a pěchotu, a to díky průzkumným letům nad německými zákopy, aby zjistila jejich polohu. Díky fotografiím z těchto letů má Británie a Francie větší přehled, kde může nejlépe zaútočit. Francie přijde s obrovským dělem s velkým dostřelem, aby zabránila obrovské síle německého dělostřelectva. A britští a francouzští generálové stále vymýšlejí výpočetní techniky pro zlepšení přesnosti jejich děl. Další problém je mobilita děl. Koně nezvládají těžší děla přepravovat přes zničenou zemi. Američané přijdou s vynálezem Holtova pásového benzínového traktoru, který může nahradit koně, pro které je čím dál těžší sehnat píci. Takže dělostřelectvo se stává mobilní a ještě jsou vymyšleny dělostřelecké zbraně pro pěchotu jako minomety, ruční granáty, plamenomety a samopaly. Přesto Francouzi a Britové vyhráli válku především kvůli kolapsu německé ekonomiky...

2. Blitzkrieg (První část - Napadení Polska): 1. září 1939 Německo napadlo Polsko. Účinnost bleskové války tak byla vyzkoušena v praxi. K dalším Hitlerovým úspěchům patřilo i rychlé obsazení Paříže. V obavách před ruskými ambicemi pak začal plánovat svůj nejodvážnější krok. Napadení Ruska...

3. Blitzkrieg (Druhá část - Pád Francie): Navzdory zjevným úspěchům německé spěšné ofenzivní taktiky francouzští vojenští stratégové tvrdošíjně lpěli na tradičním přístupu – statické obraně, jež se jim osvědčila v první světové válce.
Když německé vrchní velení chystalo invazi do Francie a Nizozemí, někteří členové generálního štábu tvrdili, že útok z Belgie je zcela předvídatelný, a byli přesvědčeni, že by tam museli čelit značné koncentraci spojeneckých jednotek. Jednoznačně navrhovali proniknout hustě zalesněnými ardenskými kopci – právě proto, že by to nikdo neočekával.
Německý plán dostal krycí název „Seknutí srpem". Armádní skupina B se měla přesunout do Belgie, přilákat Spojence k německé hranici a napadnout je tak zuřivě, aby se nemohli stáhnout. Mezitím by Armádní skupina A pronikla Ardenami spojencům do týlu a tlačila je vpřed, aby se srazili s jižním křídlem Armádní skupiny B. Šlo prakticky o tutéž taktiku obchvatu, použitou ke zničení polských obranných sil. Zatímco by se spojenci ocitli v mlýnici dvou hlavních německých ozbrojených sil, Armádní skupina C by podnikla útok na Maginotovu linii. Tak jako u předešlých útoků měly být klíčovými prvky bleskové války moment překvapení a koordinace.

4. Blitzkrieg (Třetí část - Útok na Rusko): Adolf Hitler byl posedlý představou vyhlazení Slovanů. Označoval je za „degenerovanou rasu" a „rozené otroky", kteří si nezaslouží žít. Poté, co se v jeho spárech ocitla Západní a Střední Evropa, přičemž věřil, že se brzy zhroutí také Británie, Hitler obrátil pozornost k Rusku.
Navzdory opakovaným prohlášením, že spolupráce s Ruskem nepřichází v úvahu, zahájil Hitler vyjednávání a v létě roku uzavřel se Sovětským svazem smlouvu o neútočení a dohodu o obchodní spolupráci.
Křehké příměří se hroutilo a Hitler věděl, že musí jednat rychle, jinak v bleskové válce proti Rusům přijde o zásadní moment překvapení. Plán s krycím názvem Operace Barbarossa se měl uskutečnit na jaře roku 1941. Očekávalo se, že Sovětský svaz se zhroutí za dva měsíce.
22. června, hodinu po půlnoci, tedy během nejkratší noci v roce, se němečtí narušitelé přeplížili přes hranice. Začali přeřezávat telefonní kabely a povraždili stráže na izolovaných hraničních přechodech. Dvě hodiny nato se rozpoutalo peklo. Navzdory menším obtížím v důsledku partyzánských akcí Němci neúnavně postupovali dál. 10. července, pouhých 18 dní po zahájení invaze, zaujala Armádní skupina Střed pozici k útoku na Smolensk.
30. července 1941, více než měsíc od zahájení invaze, Hitler učinil první sérii rozhodnutí, jež se podepsala na neúspěchu tažení a pravděpodobně i na prohře v celé válce. Namísto toho, aby umožnil skupině Střed pokračovat k Moskvě, rozdělil ji. Polovina měla pokračovat na sever a připojit se k tažení na Leningrad, zbytek měl zamířit na Ukrajinu.

5. Příběh Adolfa Hitlera (První část - V dobách míru): Adolf Hitler byl odmalička nespokojený mladý muž, který neměl žádné zájmy a přátele. Neustále se snažil vzdorovat otci a celé německé společnosti. Ve Vídni, kde se chtěl stát umělcem, ale nakonec se stal pouze flákačem, si prohloubil své antisemitistické smýšlení až k nenávisti, stejně tak antipatie ke komunistům, alkoholu, kouření, vzdělání a náboženství.
Za první světové války se stal kaprálem a jako voják konečně našel svůj smysl života. Jenže Německo prohrálo a Hitler musel přihlížet, jak Německo upadá do ekonomické krize. Když měl špehovat extremistická hnutí, tak se stal členem Národní dělnické strany a během pár měsíců i jejím předsedou.
Jeho agitátorské řečnění dalo vzniknout největší politické straně v Německu. Když se nezdařil násilný puč proti současné německé vládě, tak se Hitler rozhodl začlenit do německého parlamentu a stát se kancléřem. Po smrti prezidenta se stal Fürerem a zavedl diktátorský režim. Celá 30. léta řečnil o míru a přátelství na evropském kontinentě, ale všemožnými porušenými politickými sliby se Evropě jen vysmíval. V roce 1933 začal omezovat svobody jednotlivce, když Židům sebral německé občanství a zakázal jim vykonávat jakoukoli práci. Snažil se jen vyhnat z Evropy. Poté měl spadeno na Rusko a východ Evropy, aby získal dostatek životního prostoru pro své krajany.
Když začal Hitler zbrojit a obsadil zpět německou průmyslovou oblast Porýní, Francie a Británie jen přihlížely. Hitler se tedy přestal bát a manipulacemi donutil připojit k Říši zničené Rakousko. Poté se nebál žádat československé Sudety. Když i ty získal, a ještě mu to Británie a Francie posvětily, tak se rozhodl zničit Poláky, kteří pro něj byli jen lidským odpadem. Hitlerův sen o velkém území pro Němce se začal vyplňovat.

6. Příběh Adolfa Hitlera (Druhá část - V časech války): V době války se z Adolfa Hitlera stal sebevědomý diktátor, který mluvil generálům do jejich práce. Poté šílenec, který nerozeznal realitu od svých fantazií...

7. Svět v plamenech (První část - Válka na Západě): Po první světové válce se Německo cítí ponížené a kvůli celosvětové hospodářské krizi je na pokraji svých ekonomických sil. Inflace rapidně roste a extremistické politické skupiny se postupně dostávají k moci, především Hitler a jeho Národně socialistická německá dělnická strana.
Nejen v Německu ovšem vzniká extremistická strana. Itálie se stává první fašistickou republikou a fašisté se dostávají k moci i ve Španělsku, kde dochází k občanské válce. Hitler do Španělska posílá první oddíl své moderní armády, aby vyzkoušel své zbraně a vojáky.
V Německu v roce 1933 dochází k velkým politickým čistkám, když se Hitler stává kancléřem a kumuluje funkci prezidenta a kancléře do jediné funkce Führera. V roce 1935 dochází k vyhlášení Norimberských zákonů a Židé jsou vyhnáni na okraj německé společnosti. V roce 1936 Hitler porušuje mírová ujednání z Versailles a obsazuje demilitarizovanou zónu v Porýní.

8. Svět v plamenech (Druhá část - Afrika a Asie): Britové se snaží zvrátit válku pomocí svého královského námořnictva ve Středomoří. Poráží italské loďstvo a potápí francouzské loďstvo, aby nemohlo být posíleno německé a zbytky italského loďstva. Britové si zajišťují nadvládu nad důležitými středomořskými cestami. Zároveň se Británie připravuje na válku, takže je vyhlášeno stanné právo a přídělový systém na potraviny.
Německo se snaží o invazi do Británie, ale Britové jim v tom brání ze všech sil. Jejich vzdušné síly hlídkují na obloze a bojují s německými letouny, aby Britové zabránili  invazi německé armády na ostrov.
Britové také bojují v Severní Africe s Italy, kteří se snaží o invazi do Egypta. Jenže Britové Italy zatlačí zpět do Libye a podaří se jim osvobodit Habeš od italské nadvlády. Do Severní Afriky připlouvá německá armáda, která tlačí na britskou armádu, která musí začít ustupovat k Tobruku. Ten má strategický význam pro zásobování armád.
Do toho se rozpoutá válka na Balkáně. Nejdříve je obsazena Jugoslávie a poté Řecko, odkud je velká část řecké a britské armády evakuována na Krétu. Kréta je tudíž dalším cílem Italů a Němců. Na Krétě dojde k obrovským ztrátám nejen na britské straně, ale i německé. Poté se Britům daří ve Středomoří, jelikož Němci jsou většinou odveleni na ruskou frontu. Britové si zřizují základnu na ostrově Malta.

9. Svět v plamenech (Třetí část - Obrat): Obrat v druhé světové válce v roce 1943 byl ve prospěch spojenců. V Atlantiku obrátili Američané válku proti německým ponorkám ve svůj prospěch. Američané společně s Brity bombardují německá průmyslová města a francouzské okupované území. Sever Francie je zcela zničen a spojenci získávají vzdušnou převahu nad Luftwaffe. Na sever Francie je poslána německá armáda, která má zabránit postupu spojenců při vylodění v Normandii. Jenže spojenců je příliš mnoho a německých sil ubývá. Američané prorážejí poslední obranné linie a Francie je osvobozena, stejně tak i Belgie. Hitler plánuje poslední ofenzívu na Francii. Ofenzíva je úplně stejná, jako byla v roce 1940. Ofenzíva je neúspěšná, přesto že počasí bylo na straně Němců. Němci se stahují za hranice německé říše.
Na východě zase vítězství u Stalingradu povzbudilo bojovnou morálku Rusů a ti začali tlačit Němce pryč z jejich území. Hitler však chce zaútočit na východní frontě u Kursku, kde dojde k největší tankové bitvě druhé světové války. Němci jsou zde poraženi a Rusové osvobozují města až na hranice německé říše.
V severní Africe spojenci vytlačili Němce a Italy až do Itálie, kde spojenci obsadili ostrov Sicílie a začala kontrolovat zcela Středozemní moře. Němci však na italské pevnině bojují, aby spojenci nezískali moc nad italskou vládou. Spojencům se však daří dostat až do Říma, kde zabrání komunistickému puči.
Spojenci si rozdělují Evropu na zóny, které budou osvobozovat. Sověti osvobozují východ Evropy a Američané a Britové zase západ. Němci bojují do posledního dechu, přesto musí podepsat kapitulaci a válka v Evropě je ukončena. (TV Prima)