Cena slobody

Film, který poměrně citlivě popisuje důsledky občanské války v Súdánu, která byla samozřejmě bohatě dotována západními zbrojařskými korporacemi, což zde nikoho nezajímá. Podstatné je, že tisíce lidí prchalo ze Súdánu a někteří šťastlivci získali možnost se uchytit i v samotných Spojených státech. Je zajímavé, že vyšel tenhle film zrovna v této době, kdy je velmi aktuální téma uprchlictví pro Evropu, každopádně film doporučuju. Ukazuje velmi výstižně, že multikulturalismus je nefunkční ideál. Lidé by měli žít tam, kde je jejich domov a rodina, cestováním se pak mohou kulturně obohacovat. Jenže obchodníci se smrtí a někteří magoři, co mají moc, si prostě klid nepřejí. 80% (25.06.2015)

Bylo by to na román, kdybych měla napsat všechno, co se mi při sledování tohoto filmu honilo hlavou. Takže aspoň velmi stručně: Kýčovité to místy je, to je bez diskuze! Téma k tomu svádí, ba přímo se nabízí. Také ta rozdílnost prostředí Amerika vs. Súdán je trochu přitažená za vlasy, nebudu to rozebírat, mnohé tu už řečeno bylo v jiných komentářích. Jasně že vyměnit Afriku za Spojené státy musí být kulturní šok! Pro jednotlivce i pro Súdán by ovšem bylo mnohem lepší, kdyby se uprchlíci mohli vrátit do své domoviny. Jenže právě Súdán je mimořádně nešťastná země. Ihned od 7. století se tady zdárně uchytil islám, koncem 19. století zde al-Mahdí vytvořil tehdejší islámský stát (viz H. Sienkiewicz v románě Pouští a pralesem), další islámský stát tu vznikl koncem 20. století, svoje působiště tu našel bin Ládin se svou al-Kajdou a jedna občanská válka tu následovala za druhou - první trvající 17 let, druhá dokonce 22 let, jejichž následkem byly miliony mrtvých, miliony uprchlíků, hladomory... A jen tak mimochodem - jižní Súdán, z něhož uprchli naši hrdinové, získal v r. 2011 samostatnost, oddělil se od severu. Ale nic se tím nevyřešilo. Netrvalo ani dva roky a vypukl zde krvavý konflikt mezi kmeny Dinků a Nuerů, který si vyžádal dalších 300 000 obětí. Typický vývoj v jedné africké zemi. Dá se těmto zemím pomoci? Těžko. A už vůbec ne tím, že si je přestěhujeme i s jejich obyčeji, sváry a problémy do Evropy. 741,4 milionů Evropanů nemůže ani při nejlepší vůli zachránit 1,216 miliardy Afričanů. Wir schaffen es? - Nein, wir schaffen es nicht! Je to dnes velmi oblíbené téma, které se Evropanům stále a všude podsouvá: Evropa se na Afričanech provinila, Evropa to Afričanům dluží! Obávám se, že v pozadí tohoto dojemného filmu je nenápadně skryto právě toto poselství. (02.11.2019)

Prvá polovica filmu bola pre mňa oveľa zaujímavejšia a reálnejšia, ako tá druhá, ktorá sa už niesla čisto v americkom štýle. To ma dosť sklamalo. Aj napriek tomu, že Reese zapĺňa polku plagátu, vo filme príliš priestoru nemá, čo mne osobne príliš neprekážalo. Aj v tomto filme pre mňa podáva úplne štandardný, ničím špeciálny výkon. Zato k výkonom sudánskych súrodencov nemám výhrady, cítila som k nim nesmierne sympatie a súcitila som s nimi. Za veľké plus pokladám poukázanie na silu rodinného puta, preferované hodnoty a možnosť zamyslieť sa. Malo by sa natáčať viac podobných filmov, ktoré poukazujú na fatálnu odlišnosť vo svete. Je až neuveriteľné, že všetci žijeme na jednej planéte, s jedným spoločným názvom Zem, no pre každého z nás platia iné životné podmienky, uplatňujú sa iné princípy a hodnoty. Kiež by sme si tu všetci žili ako bratia a sestry, ale tak to proste nefunguje. S hodnotením bohužiaľ vyššie nejdem, druhá polovica filmu bola extrémne predvídateľná, prirodzené uveriteľné vyvinutie vzťahu medzi Carie a súrodencami som príliš nepostrehla (najprv žiadny záujem a odrazu si ich už nasťahovala k sebe domov) a vzhľadom na závažnosť vtedajšej situácie by v reále tento príbeh dopadol podľa mňa bohužiaľ o niečo horšie. (29.01.2016)

Logický kariérní postup frankofonního kanadského režiséra Philippe Falardeau do Hollywoodu bohužel znamenal tohle kýčovité uprchlické drama, které sice popisuje objektivně zajímavou a celkem pohnutou událost, ale utápí se v klišovitých scénách (scéna setkání bratrů v uprchlickém táboře s dlaněmi v písku byla doslova ukázková). Tvůrci záměrně staví proti sobě kulturní odlišnosti a z nich plynoucí dlouhou řadu paradoxů, pro mne byla ovšem největším paradoxem scéna s bílou americkou bezdomovkyní u kontejneru supermarketu, v němž pracoval Jeremiah, která klade logickou otázku - Spojené státy americké (potažmo naše civilizace) se nedokáží postarat o své vlastní občany v nouzi, proč se tedy dost pokrytecky snaží pomáhat uprchlíkům z třetího světa? Máme-li bezdomovce a ghetta plná sociálně vyloučených občanů, není naší morální povinností přes veškerou hrůzu událostí v Africe postarat se v první řadě o ně? Každopádně pohnutý příběh čtyř súdánských běženců si bezesporu zasloužil kvalitnější filmové zpracování, škoda, že se tvůrci nevyvarovali přemíry sentimentu... (19.01.2015)

Škoda, že sa toho dramatického náboja nedržali aj po príchode do USA. To bola veľká chyba, navyše mi postava Reese prišla až príliš zasnená. Možno to takto tam chodí ale ja som im to nežral. Každopádne to malo aj pár posolstiev. Napríklad vyhadzovanie jedla po záruke. Na Slovensku je možno opačný problém, prebálime, opláchneme a predajme :D (20.12.2014)