Cena slobody

Film je to vlastně celkem dobrý a ukazuje se, že ono i přestěhovat se do Ameriky s tím, že to bude země zaslíbená, je jedna velká lež. Co mi ale nesmírně vadilo, to je vypočítavost přidání charakteru, který hrála Reese. To je tak nesmírně klišovitá postava - žena, co je jí všechno jedno, ale až když pozná naprosto jiné lidi, uvědomí si, co dělala špatně - až je to prostě nepříjemné. (17.12.2014)

Hodně emocionální drama inspirované skutečnými událostmi. Působivý a dech beroucí příběh sourozenců plně vtáhne do děje a jejich strastiplná cesta za svobodným životem plná dramatických, tragikomických i hodně emocionálních scén nenápadně ovlivní diváka, že jim tak trošku začne i fandit a soucítit s nimi. I když některé scény vypadají trošku méně pravděpodobně, přesto dojem a celkové vyznění snímku diváka upoutá a na film jen tak lehce nezapomene. "Chceš-li jít rychle, jdi sám. Chceš-li dojít daleko, jdi s přáteli." (africké přísloví) (30.03.2018)

Rok 2014 všetci chválili Reese Witherspoon pre Wild. A hoci musím povedať, že som si ten film užil a bol podľa mňa veľmi dobrý, tak je škoda, že málo ľudí videlo "The Good Lie" lebo tam by som slovo veľmi dobrý nahradil slovkom vynikajúci. V prvom rade veľmi dobrý dramatický aspekt, kde sledujeme vojnu v Sudáne a našich hlavných hrdinov, ktorí sa snažia prežiť. A súčasne vidíme aj ako sa ich vzťah postupne vyvíja a ako nerozumejú fungovaniu americkej spoločnosti. Keď sa jedlo nepredalo a vyhadzujeme ho do kontajnera, prečo by darovanie takéhoto jedla človeku, ktorý ho potrebuje znamenalo krádež? A prečo sa vlastne jedlo vyhadzuje, keď v iných krajinách je ho ťažký nedostatok. Toto sú dobré otázky, ktoré film modernej spoločnosti kladie. A do toho tu ešte máme aj skvelú Reese Witherspoon, ktorá má srdce na správnom mieste a súčasne je aj veľmi vtipná. Záver filmu je fantastický a myšlienka, ktorú podáva takisto. "The Good Lie" ma proste zasiahlo na správnom mieste a pre mňa je to film, ktorý je škoda, že nevidelo viac ľudí. Ak ste ešte nemali šancu, tak sa po ňom určite poobzerajte. Pre mňa jeden z najväčších highlightov roku 2014. Hodnotenie: A (12.01.2016)

Pomalejší, ale milé uprchlické drama, při kterém se mi překvapivě stalo, že jsem imigrantům v nové zemi silně fandila. A úplně jsem chápala jejich rozčarování z Američanů. Začátek dramatického útěku z vlasti před násilím fanatických šmejdů postupně přechází v téměř roztomile tragikomediální působení sourozenců v civilizaci, se všemi výdobytky, bez kterých si už neumíme představit běžný den a které nás tak krásně zotročují. A několikrát jsem si výrazně uvědomila, jak jsme se uzavřeli do těch svých nesmyslných bublin vydělávání peněz a vzdálili od toho, co by mělo být pro lidi úplně přirozené. Chvílemi to asociuje křováka z Bohové musí být šílení. Třeba když se jeden z bratrů zcela bezděčně a naprosto samozřejmě v autobusu rozdělí o pomeranč s cizí paní sedící naproti. Reese s přibývajícími léty rozhodně víc sedí tyto dramatičtější polohy, než jakési cáklé diblíkování v kýčovitých romantických komediích, takže i herecky bez připomínek. Místy dost rozvleklé a s trochu větším důrazem na náboženství, než by mi bylo příjemné, ale jinak uvěřitelné a milé filmové pohlazení. A když o vás někdo prohlásí (jste-li pohlaví ženského), že jste kráva, poděkujte. V Súdánu je to velká lichotka. (03.01.2015)

Bylo by to na román, kdybych měla napsat všechno, co se mi při sledování tohoto filmu honilo hlavou. Takže aspoň velmi stručně: Kýčovité to místy je, to je bez diskuze! Téma k tomu svádí, ba přímo se nabízí. Také ta rozdílnost prostředí Amerika vs. Súdán je trochu přitažená za vlasy, nebudu to rozebírat, mnohé tu už řečeno bylo v jiných komentářích. Jasně že vyměnit Afriku za Spojené státy musí být kulturní šok! Pro jednotlivce i pro Súdán by ovšem bylo mnohem lepší, kdyby se uprchlíci mohli vrátit do své domoviny. Jenže právě Súdán je mimořádně nešťastná země. Ihned od 7. století se tady zdárně uchytil islám, koncem 19. století zde al-Mahdí vytvořil tehdejší islámský stát (viz H. Sienkiewicz v románě Pouští a pralesem), další islámský stát tu vznikl koncem 20. století, svoje působiště tu našel bin Ládin se svou al-Kajdou a jedna občanská válka tu následovala za druhou - první trvající 17 let, druhá dokonce 22 let, jejichž následkem byly miliony mrtvých, miliony uprchlíků, hladomory... A jen tak mimochodem - jižní Súdán, z něhož uprchli naši hrdinové, získal v r. 2011 samostatnost, oddělil se od severu. Ale nic se tím nevyřešilo. Netrvalo ani dva roky a vypukl zde krvavý konflikt mezi kmeny Dinků a Nuerů, který si vyžádal dalších 300 000 obětí. Typický vývoj v jedné africké zemi. Dá se těmto zemím pomoci? Těžko. A už vůbec ne tím, že si je přestěhujeme i s jejich obyčeji, sváry a problémy do Evropy. 741,4 milionů Evropanů nemůže ani při nejlepší vůli zachránit 1,216 miliardy Afričanů. Wir schaffen es? - Nein, wir schaffen es nicht! Je to dnes velmi oblíbené téma, které se Evropanům stále a všude podsouvá: Evropa se na Afričanech provinila, Evropa to Afričanům dluží! Obávám se, že v pozadí tohoto dojemného filmu je nenápadně skryto právě toto poselství. (02.11.2019)