Anima Mundi
Obsahy(1)
Legendární snímek s doprovodnou hudbou multiinstrumentalisty Philipa Glasse. V délce 28 minut zde Reggio vyjadřuje své vidění planety Země jako živoucího organizmu, ohroženého konáním lidského druhu. Film oslavuje bohatou a různorodou faunu a flóru naší planety. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (36)
Kam se hrabe Anima Mundi na Koyaanisqatsi! Phil Glass samozřejmě nezklame, ale pochmurné poselství prvního filmu, kde zrychlené a zpomalené sekvence sledujeme s napětím, je pryč. Zatímco v Koyaanisqatsi a Powaqqatsi rytmus hudby posiluje účinek, v Anima Mundi už jen posloucháme hudbu a koukáme na zvířátka (nebo na světýlka z tekoucí lávy). Je lepší si pustit Phila Glasse jen tak, například Songs from Liquid Days a pořádně si je osolit. ()
Hudebně přírodní dokument který rozhodně nenudí. Neustále je co sledovat a žasnout nad krásou přírody. Obraz se skvěle doplňuje s velkolepou Glassovou hudbou. Opakují se zde motivy jako například oči zvířat nebo běh stáda. Obdivuji práci štábu, který sesbíral a sestříhal obrovské množství materiálu přírody. Poklona. ()
Kombinace Reggio - Glass prostě funguje. Jsem moc rád, že Reggio zpracoval i téma říše zvířat a nenechal soustředění jen a pouze na lidském konání a člověku. Trochu mě ale mrzí, že Anima Mundi nemá delší stopáž. Určitě by tento obsah snesl hodinu, ne-li stejně jako Koyaanisqatsi. Každopádně snímek je přehlídkou úžasných záběrů, střihu a především naprosto skvělé hudby, přičemž vše spolu tvoří koherentní a impozantní celek. 80% ()
Nedávno jsem přečetla knížku Marka Váchy: Šestá cesta a nejsem si úplně tak jistá, jestli za dojem z filmu vděčím pouze filmu, nebo jestli za něj může spíš souvislost s poselstvím této knihy. Dojem je to tzv. "3D" - tělesný (líbilo, líbilo se mi to. krásné záběry, obdiv, rozmanitost, údiv, vzácnost), duševní (ne, zvířata a příroda obecně nejsou součástí života člověka, ale člověk je součástí života přírody) a duchovní (síla Božího díla a přesvědčení, že prostě není možné, aby to všechno, celý ten prastarý příběh života byl jen náhodným, neukotveným "čímsi"). A já 3D ráda. Hvězdička dolů je trochu daň knížce. ()
Pro znalce Reggiova díla předvídatelná stavba - dlouhé, originální záběry přírody (resp. zvířat) doplněné hudbou od P.Glasse, bez jediného slovíčka komentáře. Snad ještě více než ve třech známějších dílech této dvojice se tu ale podle mne projevuje podobnost tvůrčích přístupů obou z nich. Minimalistická je nejen Glassova hudba ale také režie Reggia. Pozornost se soustředí čistě na detaily zvířecí existence. Samozřejmě veškerá interpretace dění na plátně je čistě na divákovi, který může jen žasnout nad krásou pohybu, neskutečnými podobami různých životních druhů od mikrobů až k mnohobuněčným organismům nebo se s pokorou zadívat do upřímného pohledu zvířecích očí. Celé dílo na mne pak působí jako jednoznačná oslava bytí (zde ve formě zvířat) tohoto světa. Osobně jsem velký fanoušek tohoto druhu výtvarné kinematografie, takže pro mne jasných 90%. Strhávám jen jednu hvězdičku za délku (chtěl bych delší ;)) ()
Galéria (4)
Fotka © Miramar
Reklama