Kdyby byly ryby

Já moc odpady nedávám, ale tohle bylo fakticky ne-u-vě-ři-tel-ný. Ani pohádka, ani komedie, ani pro dospěláky, a už vůbec ne pro děti. Takhle jsem si pane Prušinovský zhodnocení svých koncesionářských poplatků nepředstavoval. Všem odpovědným pracovníkům ČT děkuji za zkažený "hodobóžový" večer .... "možná" nejen ten můj. (26.12.2014)

Netvrdím, že mě nepobavil kouzelný proutek vydávající Windows zvuky nebo magické Rybí oko s hlasem Jiřího Lábuse, ale jinak byla tahle bizarní pohádka poměrně suchá a mohla by se klidně přejmenovat na Kdyby byly vtipy. Humor se tu totiž vyskytoval pouze v jakýchsi pokusech o satiru a v různě potrhlém jednání různých postav, ničeho pořádného jsme se navzdory označení "pohádková komedie" nedočkali. Úplný průšvih to není a dovedu si představit, že se na pohádku někdy podívám znovu a budu se smát od začátku do konce, jenže ten smích bude pravděpodobně lehce šílený. (26.12.2014)

Hned na začátku byl bigbít, za který by se styděla i studiová pohádka 80. let, pak se konal jakýsi dialog "jo, to přepadávání pocestných už není co bývalo. Jojo, už to není co bývalo. Vůbec ne" nebo co to tam dotyčný plácal a třikrát zopakoval, aby se vešel do času vymezeného na scénu. Pak jsem zaslechl ještě něco o rybím tuku a pak už jsem to nevydržel a přepnul na Někdo to rád horké. Chudost ducha toho, kdo psal dialogy, byla přímo na mrtvici. (26.12.2014)

Ujeté pohádkové blbnutí, u kterého záleží na přístupu a možná i momentálním rozpoložení jestli bude otráveně spláchnuto do odpadu nebo ozdobenou plným počtem hvězd. Mě to bohužel nepřišlo ani moc pohádkové, ani moc vtipné, byť jsem rozpoznával věci, které vtipné být měly a i proč. Přestože jsem věděl a občas ocenil, do úsměvu mi to nepomohlo. A nezachránilo to ani těch pár opravdu povedených hlášek nebo vtípků. Stavět pohádku na trapnosti dialogů, příběhu i hereckých výkonů není zrovna ideální přístup, a přestože ho možná někdo ocení jako recesi, u mě to nefungovalo. (23.03.2016)

Dada i pata pohádka. Estetika trapnosti, přenesená z Okresního přeboru do pohádkového světa nadsmyslných bytostí, mi zprvu vůbec neseděla a cloumala vším konzervativním, co v sobě jako divák ukrývám, ovšem jen do doby, než jsem pochopil, že to scenáristé Alois Ditrich s Petrem Kolečkem mysleli úplně jinak a vlastně jen překlopili poetiku seriálu Čtvrtá hvězda do pohádkového světa, což spolu s režisérem Prušinovským korunovali šamanským vyvoláním Macourkovsko-Vorlíčkovského ducha. Už jsem ani nevěřil, že se to někdy stane. Produkce dětské pohádkové tvorby nejen naší veřejnoprávní televize totiž dlouhodobě stagnuje a už věky nepřišel žádný z tvůrců s ničím výrazně novým, svérázně autorským (vyjma snad Svěrákova Kukyho, což je ovšem plnohodnotný celovečerní film určený do kin) a z tohoto pohledu jsou ,,Kdyby byly ryby" vlastně doslova pohádková revoluce...anebo možná právě onen vychvalovaný návrat k Macourkovsko-Vorlíčkovským kořenům. Ryzí autorská pohádka postavená na nespoutané imaginaci a originalitě! Bojím se sice toho, kdyby se z této pohádky měl stát u dalších tvůrců trend a na režisérskou a scenáristickou stoličku by zasedl někdo méně talentovaný a imaginací obdařený, neboť už nyní šla pohádka často po hraně a humoru si zjevně užívali především herci na place při vytváření ztřeštěných hereckých kreací, protože ten ve scénáři nebyl vždy tak nosný, jak by takovýhle projekt potřeboval, ale přesto jsou ,,ryby" unikátem...a to doslova. Ulítlost na kvadrát, konina, slátanina ... ale neříkali náhodou tohle taky kdysi lidé po prvních dílech Arabely? PS: Opravdu by mne zajímalo, proč dramaturgové České televize nasadili tuhle nezřízenou pohádkovou travestii právě na Boží hod vánoční, to ji nikdo z nich dříve osobně neviděl? To ale není až tak problém samotné pohádky, že ... (26.12.2014)