Marvel's Luke Cage

S01: Rozporuplný. Začátek v holičství byl super s vrcholem ve vězeňský epizodě, pak jsem ale bojoval s nudou a chtěl to mít co nejdřív za sebou. Mělo to pak prostě na víc než plochou zdlouhavou honičku policie a idiotskýho Diamondbacka. Každopádně cením okénko do Harlemu a jeho kultury, samozřejmě hodně spojený se super muzikou, pár super herců a sympaťáka v hlavní roli. Jinak ultimátní reklama na Carhartt :D 75% (a na druhou sezónu už se nevidím) (02.11.2016)

Nejlepší je soundtrack, druhý nejlepší je černo(ehm... afroamericko?)bílý Cottonmouth, pak dlouho nic, pak poskok v tmavých brýlích. Nejhorší je Diamondback se svojí energii pohlcující montérkovou kombinézou, druhý nejhorší je Luke Cage se svojí topornou morálkou a celkovou neschopností. Nejzajímavější mi pak přijde rozpor (nebo souhra?) v pojetí černobratrských proklamací morality a negerské kriminality, které jsou permantentně promíchávány a střídavě glorifikovány a haněny. Kdo se jim v tom má vyznat... já bych tam policajta dělat nechtěl. (18.10.2016)

Je to lepší, než jsem čekal. A docela o dost. Nejvíce jsem se bál, že postava Luka nebude mít to potřebné charisma, aby fungoval jako hlavní hrdina. Mé pochyby ale Luke setřásl rychle. Dávám však čtyři hvězdy a zároveň zvedám u Daredevila a Jessicy Jones na plný počet, protože přeci jen menší propast mezi těmito seriály vidím. Daredevil má hutnější atmosféru, lepší vedlejší postavy a hlavně skvělé záporáky. To samé se dá říct i o Jessice, která akorát oplývá jinou aurou. Tyhle tři komponenty Luke postrádal. Atmosféra Harlemu byla jasně daná už od začátku a její klima se nikterak neměnilo. Vedlejší postavy až na osvědčenou doktorku Claire fakt bída. A záporáci? To je největší slabina. Černých se vystřídalo habaděj, ale ani jeden mě nepřesvědčil, ať už podnícením strachu a respektu, chytrostí nebo něčím jiným. Celkově vzato však solidní práce, zvládl jsem to za čtyři dny, takže žádná nuda. Luke Cage však v mých očích bude asi nejlépe fungovat v Defenders, ačkoliv se z oné superhrdinské čtyřky jedná o nejsilnějšího člena týmu. (11.10.2016)

1. séria 60%. Celkom slabota, na Daredevila sa to nehrabe ani náhodou a aj v Jessice Jones mi prišiel Luke Cage o niečo lepší. Príbeh ma moc nebavil, ale Luke Cage bol fajn. Škoda len, že nie som čierny, pretože som mal pocit, že tento seriál je točený hlavne pre nich. Každá dôležitá postava je tmavšia ako podklad tohoto komentu. Ale kašlať aj na to. Predovšetkým ma to nebavilo preto, lebo sa tam až príliš zbytočne kecalo, záporaci moc toho neponúkli a nebyť niektorých zaujímavejších vzťahov a akcii moc by ma to nebavilo. Finále dosť veľké sklamanie. Druhú sériu už ani nemám v pláne pozerať. (18.11.2016)

1. série - 80% - Nejproblematičtější netflixovský Marvel, který se až podezřele dlouho tvářil jako zbytečný příspěvek do perfektně sestavené mozaiky. Jenže právě to, že Luke je nám známý díky svojí zásadní účasti na příběhu Jessicy Jones, není zádrhel, ale ta největší devíza. Jeho zápal a tvrdá neústupnost působí přirozeně a do nelítostného prostředí Harlemu dokonale zapadá. Právě zdejší atmosféra plná gangsterů, korupce, rapu a jazzu diváka velmi rychle topí v labyrintu, ze kterého není úniku a dává alespoň částečně zapomenout na až zbytečně pomalé tempo druhé poloviny. Obrovským plusem zůstávají také vedlejší postavy, nejvíc mi k srdci přirostla zavilá detektivka Misty v až sugestivním podání Simone Missick. 2. série - 60% - Snad každý seriál z místního univerza provází každým rokem stížnosti na počet epizod a jejich délku. Nikdy jsem se s podobnými námitkami neztotožňoval, ale právě tady poprvé (a snad naposledy) musím souhlasit. Třináctka epizod je v tomto případě neúnosná, každý záběr se protahuje donekonečna, spousta banálních dialogů či monologů překročí načasování pointy a dějové linky by se s klidem vešly do polovičního prostoru. I přesto, že je stále o čem vyprávět. První vlna krvežíznivých nepřátel je pryč, zůstává druhá, rozpůlená. V jedné části přináší spoustu nesrozumitelného přízvuku za doprovodu neposlouchatelného reggae a s tváří animálně zavilého bojovníka, ve druhé pak starou známou sebranku, v jejímž čele je i tentokrát Mariah, nejafektovanější, nejpřehrávanější a v důsledku jednoznačně nejhorší záporná postava celého Defenders vesmíru. Subjektivně mi přišlo, že má prostoru skoro tolik jako sám Luke, který prošel zbytečnou změnou. Zatímco v první sezóně si nesl dávné šrámy a z nich pramenící traumata se ctí, teď mu scénáristé přihráli jakýsi "vnitřní vztek", kterým od sebe odhání spojence i blízké osoby a nejednou ho takové pnutí donutí ke když ne špatným, tak alespoň pochybným rozhodnutím. Jeho síla stoicky klidného harlemského svalu tak razantně otupuje a při nedostatečném prostoru pro mou oblíbenou Misty zůstává jediný opravdový klad. Shades. Tenhle kluzký had, o kterém jsem celou předchozí řadu přemýšlel, jestli mě baví nebo ne, se najednou bez potíží stává králem celého seriálu. Ať kuje další pikle, sleduje osobní cíle nebo jen musí zakusit následky svých rozhodnutí, září Theo Rossi každým svým šibalským úsměvem. Trochu smutně to tak není titulní hrdina, ale právě nevyzpytatelný seňor Alvarez, kvůli komu bych si přece jen pořád přál, aby se bezútěšný svět neklidných rytmů a hlasů na obrazovky ještě někdy vrátil. Po vpravdě kmotrovsky laděném finiši totiž tvůrčí záměr chápu, ale pachuť z něj zůstává palčivě nahořklá. (18.03.2017)