Ich Bin Creative
Obsahy(1)
Co je to kreativita? Ptáček? Letadlo? Závislost? Nic z toho. Je to stav bytí, který může člověka zcela ovládnout. Berlín byl a stále je označován za nejvíc cool město na téhle planetě. Už dlouho do tohoto města přicházejí umělci, aby tady našli svůj hlas a nasáli trochu kreativní energie, která ovládá ulice Berlína. Je ale opravdu tak jednoduché? Za každým úspěchem se skrývá vrcholné soustředění a úsilí, které ze sebe umělec musí dostat. A je to právě tento zápas, na který se zaměřuje dokument Jsem Creative. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1)
Tenhle film spíš než umělce dokumentuje britskou zahleděnost do sebe sama. Jako by v Berlíně nebyli jiní umělci než ti z anglicky mluvících zemí. Je to spíš režisérova lenost a snímek hlavně ukazuje, jak moc adorujeme Berlín bez toho, abychom mu vůbec rozuměli. Je to zkrátka to město alternativní kultury, elektronické hudby a té knihy o feťácích ze stanice zoo. Nic víc nepotřebujeme (na ten prodloužený víkend), ale od dokumentu bych čekal pohled pod povrch, ne jen opakování známých pravd a toho, jak všichni Berlín lovískujeme. Lovískujeme a jak! Jenže to si můžeme říkat na pivu a ne v kině. Bez komentáře rozhodně nemůže zůstat i umění zobrazovaných lidí. Berlín v ten moment vypadá jak skladiště pseudoumělců, kteří mají šanci získat slávu díky tomu, že jsou cizinci, ale ne díky svému talentu. Fotografie jistého Angličana ze snímku jsou katastrofální kýče, další performerka kdovíodkud vypadá spíš sjetě, než že by měla nějakou vizi, další básník píše prózu a říká jí poezie (nehledě na to, že sám o sobě mluví jako o básníkovi, to je na facku, aby se probudil z puberty, fakt že jo). Jediná umělkyně v celém tom filmu byla holka z JAR, jejíž obrazy aspoň držely nějaký koncept a měly smysl. No a rejpnout si do režiséra taky můžu, takže když uváděl svůj film, vypadal spíš jak cápek od ochranky a všechno četl z mobilu, ksakru, když něco vytvořím, tak tomu předně musím rozumět! ()