Recenzie (2)
Dokonalé po všech stránkách. Něco tak úžasného jsem ještě nikdy neviděl, díky Michale, že jsi mi to pustil. ()
Neřekl bych, že je Himawari dokonalá po všech stránkách, ale moc hezký, jemnocitný, příjemně rozvláčný snímek to bezesporu je. Od režiséra jednoho z nejkrásnějších melodramat, Sekai no chûshin de, ai o sakebu, a poutavého dramatu o dospívání, Go, jsem očekával křehkou obdobu druhého jmenovaného. A opravdu lze několik drobných paralel s Go v Himawari nalézt. Režisér opět do svého příběhu zasazuje příslušníky nejaponské národnosti v podání japonských herců, přičemž tentokrát ho celý přemístil z Japonska do Číny. Opět jsme svědky formování vztahu syna a rázného otce, jenž vyznává zejména píli a dřinu. Leč v Himawari tento vztah nabývá problematičtějších kontur. Jeho vývin sledujeme napříč dobami - od chlapcova útlého věku v 70. letech v malém městečku (tady film evokuje historická dramata Zhanga Yimoua), až po jeho dospělost v modernější Číně na prahu nového milénia. A jak snímek spěje poklidně ke svému konci, jeho křehkost, hloubavost a melancholičnost sílí, utvrzuje diváka v jistotě, že právě sleduje jeden z malých velkých, velice milých japonských filmů. 9/10 ()