Osem hrozných

║Rozpočet $44miliónov║Tržby USA $54,117,416║Tržby Celosvetovo $155,760,117 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $12,892,972 ║ Tržby za predaj DVD v USA $11,286,904║ Tarantino troška poľavil, sa nechal uniesť na vavrínoch slávy, veru škoda, že prvá polovička nemá lepší spád, kľudne by tento obsah vystačil na dvoj hodinový film a mohla to byť riadna šupa, lebo v tej druhej polovici to rozbehol na plné obrátky, kde svištia vyšperkované dialógy, elektrizuje napätie, vyhrotenosť, dejová pestrosť, aj keď sa väčšina deja odohráva v jednej chajde a nechýbajú ani krvavé jatky, fakt zas prúdi krvi ako je u neho zvykom, hudba od Morriconeho hrá prim, určite film čo stojí za pozornosť aj keď ide o niečo slabší počin z jeho dielne /80%/ (29.12.2015)

Přepálené násilí v Tarantinových filmech mě už nudí a vadí, a to píšu jako člověk, který má v oblibě gore horory, Fulciho a podobné mistry hororových krvavých morytátů. Na rozdíl od většiny jsem si více užil první hodinu, s vtipně vypointovanými dialogy, která by rozvedená do větší šíře byla prima divadelní hrou, ale pak se Quentin utrhne ze řetězu se svojí explicitní krvavou náloží a všechno jde do kopru. Tenhle symptom je ve všech jeho posledních filmech jak přes kopírák, člověk úplně ví, co přijde v následujících minutách. Navíc jak se příběh rozvíjí, dává čím dále menší smysl a valí se na diváka slovní průjem, který působí nepřirozeně. Opravdu by takhle strojeně mluvily skutečné postavy? Na ´Pulp Fiction´ nedám dodnes dopustit, to je masterpiece, kde si vše sedlo, jak má, ale od doby Kill Billa, který byl v mých očích poslední Tarantinův velký film, se mi jeho tvorba vzdaluje čím dál více. Už tam z mé strany není natěšenost, ale jenom opatrná zvědavost a to je škoda. (11.01.2016)

Nikoli 8 hrozných, ale tak 120 hrozných, protože přesně tak dlouhou dobu jsem se při sledování filmu nudil a říkal si , opakuješ se Qvétéčko, opakuješ se, dialogy, které jsem v různých obměnách slyšel už v jiných Qvété filmech, které ale měli mnohem lepší scénář. Postavy, které jsou mě s přibývajícím časem číl dál tím víc ukradenější a nebýt dobře gradujícího finále mohl jsem krásně prohlásit nuda v kině a bylo by po prdeli, takhle alespon trošku odvrátilo Qvétéčko absolutní fiasko. (24.01.2016)

Filmoví fajnšmekři naleznou odkazy na televizní westerny 50. let a další zapomenuté či neznámé bizarnosti, ke kterým se cinefil Tarantino vztahuje, i bez jejich znalosti má však film co nabídnout. Typicky dlouhé dialogy neberou konce, neboť se snímek de facto skládá jen z promluv jednotlivých postav. Ani kávový dýchánek zúčastněných není časem posezení beze slov či tlacháním o mizerném počasí. Všechny rozhovory mají svůj daný cíl, poskytují určitá vodítka k odhalení hledaných, budují napětí a na začátku seznamují s minulostí protagonistů. Režisér po nás chce trpělivost. Pokud budete po hodině zívat, můžou vás probrat finální jatka, těžko však doceníte břitkost dialogů a sofistikovaně rozesetá vodítka. To je také důvod, proč Tarantina milují dnešní otrlí teenageři a zároveň seriózní kritici, kteří však v režisérovi hledají někdy vrstvy, které ne vždy má./// Osmička je zejména v poslední třetině plná gore výjevů, jejichž děsivost snižují přehnané výstřiky krve či ironické hlášky. I přes nadsázku dokáže násilí však občas znechutit a místy jako by se film svou celkovou teatrálností stal parodií na sebe sama./// Mnoho replik je čistě komediálních a rozhodně nefungují všechny. Zároveň se však Tarantino nevzdává vážnějších tónů. Jedná se o jeho nejpolitičtější film, v němž komentuje etnické rozpolcení USA a rasismus, který tematizoval již v Djangovi. Ďábelský Jackson je pro něj vděčným instrumentem, který vyprávěním brutální historky o vynucené felaci přeneseně trestá (a doslova umlčuje) arogantního bílého může, který se v minulosti na černém tolikrát provinil. The nigger in the stable has a letter from Abraham Lincoln? [Kino] (10.03.2016)

Úvod? 35 minut tlachání v dostavníku s ošklivou zadní projekcí. Následuje dalších 60 minut tlachání v chatě, než zasviští první kulka. Do této chvíle je to neskutečně upachtěná nuda, při níž jsem Tarantina skoro proklínal, jakou ukecanou sračku to zas natočil, a jak mu to v komentáři pěkně nandám, zatímco zarytí fandové mu ho i přesto div nevykouří. Ale i mistr tesař se občas zmýlí. S prvním výstřelem se totiž rozjede ta pravá zábava: masakr, v němž se odstřelují koule, mozkovny či rovnou celé kebule, nebo se ve velkém zvrací proudy krve (Nicotero s Dykstrou se zase předvedli). Situace se vyhrocuje, hlášky přibývají, postavy odpadávají. Ve finále je pak interiér chajdy ocákán kečupem tak mocně, že by záviděly i Gauneři. Herecky to pak nejvíc táhne trio Jackson, Russell a trochu nečekaně Jennifer, která si to dává opravdu luxusně. Takže jak jsem psal - hodina a půl je skoro utrpením, ta následující hodina a čtvrt je však silnou kompenzací a hlavním důvodem, proč novýho Tarantina vidět. Jo a pokud bych si měl vybrat nejlepší scénu, zvolim nejspíš tu s kávou. (70%) (29.12.2015)