Recenzie (1)
Leccos jsem v sobě dusila, octla jsem se nevyspalá a hladová ve veřejné videotéce a chtěla jsem si ukrátit čas nějakým starším Paskaljevićem. Tak jsem požádala o Pana Hrstku, pak jsem všechny okolo zprudila svým "nejde mi zvuk", "teď mi nejde obraz", "teď mi běží jinej film". Pak jsem se konečně usadila k Hrstkovi, nečekala jsem žádný epos, ale že trval cca 4 minuty, mě přecejen zaskočilo, ale po všech těch předchozích peripetiích mi bylo blbý se zas zvednout a jít pryč nebo dokonce žádat o další film. Tak jsem chvíli seděla a uvažovala. A hle! On je na té kazetě ještě jeden studentský Paskaljević! A tak jsem viděla Několik slov o lásce, velmi vtipný rozhovor s velmi vtipným chovatelem plazů. Když vysvětloval, že lidi nemají rádi hady, protože je vídají jen pomlácené kolem silnic, veškeré mé nahromaděné emoce letěly ven. "Ono koťátko by se vám taky nelíbilo, kdybyste mu rozbila hlavičku a utrhla nožičku." Bylo to úžasné. Jsem ráda, že Goran už tehdy myslel na svoji zásadu "každým svým filmem musím udělat Ony radost". Děkuji, dlouho jsem se tak nesmála, dlouho mi nebylo tak volno. ()