U anjela strážneho

Jediný a hlavný dôvod prečo hodnotím tento film ako slabší nadpriemer a dávam štyri hviezdy je ten, že dokáže navodiť zmes rôznorodých pocitov - prevažne nepríjemných samozrejme. No ale to ku alkoholu a silnej závislosti od neho určite patrí. Na film sa preto pozerá len veľmi ťažko, aj keď na druhú stranu celkom paradoxne dokáže miestami vyvolať úsmev na tvári. Často som nevedel, či sa smiať alebo skôr plakať. Niektoré situácie tých alkoholikov boli až tragikomické. Škoda, že dejová linka mi prišla pomerne chaotická a nedomyslená, chcelo to niečo priamočiarejšie a koordinovanejšie. Celá štruktúra obsahovej stránky sa mi zdala akási rozháraná a neusporiadaná. Rozhodne by som však tento snímok zaradil k netradičným, čo stoja za pozretie. 70/100 (31.10.2018)

Ne, nebyl to hezký film a nedoporučuji ho nikomu, kdo má špatnou náladu nebo deprese. U koho hrozí, že by se mohl taky napít. Protože tento film je o všem hnusném a špinavém, co alkoholismus přináší. O tom všem zápachu, výkalech a zvratcích, které kolem sebe alkoholici už ani nevnímají. A taky trochu je o jejich okolí, o lidech, kteří musejí alkoholismus svých blízkých se vším všudy snášet. Nemyslím si, že na tento film ještě někdy kouknu, vážně je hnusný a chtěla jsem ho v průběhu sledování několikrát vypnout. Nakonec jsem to ale vydržela, protože je to nesmírně pravdivý film. (01.04.2019)

Po delší době velmi silný příspěvek k mému oblíbenému subžánru alko-dramatu. Wieckiewicz (polský Jeremy Renner) to jede ve velkým a roztříštěná dramaturgická struktura, kde je velmi nezřetelná návaznost, ta tomu sedí. Film, kde blije i kněz na přijímání. Alkohole 24h. P.S. Potřebovali bysme taky nějakého čekého Smarzowského. (29.11.2014)

O žádný polský Requiem za sen pochopitelně nejde. Oba sice pojednávají o závislostech a oba mají potenciál být drtivým mementem, ale jen Aronofského majstrštyk tohoto cíle i dosáhl. A to ve stejné míře depresivní studií úpadku člověka, jako geniálním Mansellovým motivem. Ten vytvořil jakýsi pevný bod kterého se divák mohl zachytit a koneckonců jím zůstal i po všech těch letech, kdy část scén z filmu dávno vymizela z paměti. Wojciech Smarzowski na chronologickou naraci rezignoval a příběh roztříštil do chaoticky poskládaných scének, záblesků, zmatených vzpomínek a polozapomenutých prožitků. Tím sice působivě přiblížil život alkoholika, ale zároveň znemožnil divákovi aby se s ním ztotožnil. Vtahující schéma "krásní a šťastní lidé podléhají droze a ta jim dělá ze života peklo" vystřídalo odpuzující "podívejte se jak dopadnete když budete pít". Jerzy sympatický není, nebyl a nebude. Z pohledu kamery je jen opilcem a proto je lehké si od něho držet odstup. Silný a pocity přinášející motiv, ať už hudební a nebo jiný také chybí. Ta spousta drobných odporných momentů ho zkrátka nenahradila. Slabší čtyři hvězdičky. Přesto však čtyři, takže pokud by šlo o český film, tak by v naší produkci čněl nad ostatními jako titán nad trpaslíky. (21.12.2014)

Taký malý poľský alkoholický Requiem for a Dream, avšak s oveľa nevýraznejšou atmosférou a príliš monotónnym príbehom. Inými slovami, asi tak trištvrťka filmu bola vyplnená neustálym zápasom Jerzyho proti alkoholu, kde alkohol zvíťazil na plnej čiare. Námet alkoholizmu v takejto prehnanej miere bol síce výborný, no chýbala tomu nejaká lepšia epickosť, ktorá by tie neustále útržky dala dokopy. Vôbec by nezaškodilo nastaviť nejaký chronologický rámec, lebo som mal pocit, že to všetko bola naozaj len nesúrodá spleť Jerzyho "života" utopeného v alkohole. Treba však uznať, že autenticita v tomto filme bola fakt na vysokej úrovni, hoci mnohé scény pôsobili dosť nechutne, ale žiaľ taká je realita. No neviem, ale potenciál tohto filmu mi prišiel rovnako premrhaný ako Jerzyho neustála snaha o abstinenciu. (03.11.2014)