Aningaaq

Nebýt toho, že se mi vrátil ten pocit rozhovoru člověka, který nemá pevnou půdu pod nohama a uvědomuje si, že možná už ani nikdy mít nebude, a toho druhého, který stojí pevně nohama na zemi a neuvědomuje si, do čeho se to vlastně namočil, tak bych si ten kraťas ani neužil. Ale jelikož tam alespoň tenhle jeden pocit z celé Gravitace přetrval, byl jsem zase zpátky v kině a na chvíli jsem měl čistou hlavu. A to se cení. (21.11.2013)

Spíš za tu propojenost, než za cokoliv jinýho. Gravity osobně chápu jako strašně těžké filozoficko-psychologické drama plné narážek na žití, jsoucno, jášství a jiných sci-fi legend typu 2001: Vesmírná odysea. A tak není divu, že propojitost s Gravitací u mě zabodovala. Gravitace samotná je plná otazníků. a Aningaaq v ní byl jedním z nich - jaký byl jeho osud? Jaký byl jeho život? Jaký byl jako člověk? A tenhle kraťas vysvětluje všechno, a co hůř, ještě i vysvětluje, jak to s Ryan Stone mohlo v klidu dopadnout. Uvědomnění si vlastního já a epizodičnosti vlastního života a jeho nutného konce, a k tomu připomenutí jeho začátku jako ve scéně, kdy se Sandra v Gravitaci svlíká z toho skafandru a leží tam jako embryo ve vzduchoprázdnu, a pak přijde tady Aningaaq a v sedmi minutách bez toho, že by prodal nějaké emoce, připomene začátek života, jeho konec, a všechno to mezitím. Myšlenkově je tak Aningaaq spíš jen doplněk k filmu, a sám o sobě neobstojí, nemá co nabídnout, ale dohromady s Gravitací funguje výtečně. (10.02.2014)

Pěkná připomínka jedné z nejsilnějších scén Gravity. Tahle bonusovo-crossoverová scéna (mělo se původně ve filmu přestříhávat mezi Sandrou nahoře a eskymákem dole?) možná dokazuje, že každičký moment ve filmu má svůj filozofický přesah. Nebo to alespoň dokazuje, že pánové Cuarónovi mají každičký moment propracovaný a filmařina je baví. (04.03.2014)

Podobně jako spousta ostatní (alespoň dle komentářů) se domnívám, že některé věci mohou zůstat nevysvětleny - a tím si zachovat své kouzlo. Stejně jako onen tajemný hlas z vysílačky, promlouvající k Dr. Ryan Stone (Sandra Bullock), ve chvílích, kdy se smiřovala se svým koncem. Na druhou stranu, musím uznat, že to měli otec a syn Cuaróni promyšlené do posledních detailů, i včetně této scénky.. (16.03.2014)

Tak tenhle nápad se mi opravdu líbí – zachycení paralelního příběhu osudů lidí, kteří se objevili v celovečerním filmu „Gravitace“ jako hlasy ve vysílačce. Pod tíhou osudu kosmonautky v bezradné situaci opuštěné uprostřed vesmíru sílu příběhu tento krátkometrážní snímek jen podtrhuje. Jeho účelem je připomenout si emoce z dané scény ve filmu, tak nevím jak může tento klípek fungovat bez návštěvy kina.. Krásně vypointováno. Žádné lidské drama není příliš malé. (22.11.2013)