Teória všetkého

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $34,337,446║Tržby Celosvetovo $104,337,446▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ silný film, v dobrých režisérskych rukách, ústredná dvojica Eddie Redmayne a Felicity Jones je bravúrna, úžasná doprovodná hudba a svoje urobí aj vizuál /85%/ (27.02.2015)

Kvalitativně bych to zařadil na úroveň dalšího životopisného kousku z tohoto roku, Kódu Enigmy. Prostě kvalitně odvyprávěná autobiografie, kterou člověk rád zkoukne, ale že by se film zařadil mezi nějaké top kousky, o tom se rozhodně nedá mluvit. Stephen Hawking si ale bezpochyby takovou poctu zaslouží. Zajímavý příběh. 80% (07.09.2015)

Jaký asi tak může být film o životě člověka s ochrnutým nervovým systémem a o životě jeho manželky? Nemusíte být zrovna člen Akademie, abyste si dokázali tipnout, že dojemný a smutný. Ach, jak překvapující... Nicméně upírat mu Krásu by nebylo fér. Akorát Eddie Redmayne to možná trošku přehnal, protože svou genialitou předčil i výjimečnost Hawkinga. (21.03.2015)

Je velká škoda, že film o takové osobnosti jako je Hawking jen zlehka našlapuje okolo čehokoli spojeného s poznáním a střetu vědy a racionality s náboženstvím a vírou. A to nejen v domácnosti Hawkingových. Hawking se v 80. letech setkal i s papežem, který vědcům doporučoval "nezkoumat" okamžik počátku vesmíru, neboť jde o dílo boží, což Hawkingovi dle vlastních slov připomnělo Galilea. To ve filmu téměř nevidíme a když už se takové téma nakousne, obvykle to nepřesahuje korektní rámec "každý hledáme pravdu jinde, ale dokážeme se dohodnout". Je to škoda, protože film jinak zdaleka není jen cukrová limonáda o tom, jak se s láskou dají překonat všechny obtíže s úsměvem, někdy dokáže sekat pěkně do živého a zvláště počátky projevů Hawkingovy choroby jsou pojaty velmi mrazivě. Stejně tak samotné rodinné drama je velmi působivě ztvárněné a podtržené perfekním převtělením Eddieho Redmayna do Hawkinga (přičemž si nemyslím, že by šlo o vyloženě vděčnou roli "pro ocenění", z čehož jej teď mnozí obviňují). Film je však natočen především dle memoárů postavy, kterou ztvárňuje Felicity Jones, což je asi taky důvod, proč tak málo brousí do vědy a poznání, na druhou stranu to činí z Jane Hawking minimálně stejně důležitý pilíř příběhu. Felicity Jones je tu opravdu krásná, na druhou stranu jsem měl přece jen pocit, že ve vyhrocených chvílích trochu ztrácí (resp. nevšímal jsem si toho, dokud byla její postava mladá, s přibývajícím věkem její postavy ale bylo trochu vidět rozdíl mezi postavou a herečkou, která ji ztvárňuje). Pochvalu zaslouží bez výjimky představitelé vedlejších postav, David Thewlis, Harry "Viserys" Lloyd či Simon McBurney. Také hudba Jóhanna Jóhannssona film dobře podtrhávala. Celkem vzato 4 kousky, byť kdyby se autoři nebáli pustit do lidí trochu vědy, bylo by to za pět. (28.02.2015)

Ti genitální teoretičtí fyzikové jsou stejně pro našince, který celou střední školu řešil spíš graviditu než gravitaci a spílal, jak by byl ten vzdělávací systému mnohem snesitelnější, kdyby tehdy to jabko rovnou rozštíplo Izákovi lebku, jen podivným panoptikem nehezkých asociálních šprtů. Šprtů, co evidentně mají od mládí problémy s dírami, a tak o nich alespoň rádi fabulují, aby si s ostatními elektrony našli nějakou kratochvíli místo toho neustále odpíraného sexu. Těm šťastnějším se sice jednou za pár světelných let podaří přinutit kvantovými intrikami nějakého babochlapa z matfyzu, aby jim požvýkal kvark, nechal si neumětelsky zašmátrat v horizontu událostí a třeba i podráždit singularitu, avšak takovéto interakce bývají zpravidla interferovány disturbčními otázkami typu „Kolik ti to vyšlo?“ nebo „Je má černá díra primordiální či obří?“, a tak z toho nakonec vždycky jen vypadne pro nepostiženého zcela abstraktní moudře znějící žvanění o něčem, co vlastně nikdy nikdo neviděl a nelze to nijak dokázat. Nenarušený a hormonálně vyvážený jedinec se pak zákonitě musí ptát, k čemu jsou takové „pičoviny“ vlastně dobré a pokud je někdo prohlášen za génia jen partičkou stejně potrefených entit, neboť devadesát procent populace vůbec netuší, o čem to ti mozkouni vlastně melou, je-li to pak opravdový génius nebo jen další relativní černá díra. Ale kdo ví, třeba to všechno nakonec může být pravda, nebo daleko hůř a Štefan s Bertíkem jen nakoukli Fousatému strejci do kuchyně a sejdeme se v katolickém pekle. No, transcendentální filosofie pro dnešek stačilo. Docela by mě zajímalo, jestli kdyby Štefana nezklátil ten ALS, spáchal by stejné kvantum neprůkazných astrofyzikálních teorií, nebo by někde v Kembridži spíše běhal za kundama a závislý na punči formuloval zásadní moudra teoretické gynekologie. Každopádně však nezbývá, než před tímto člověkem hluboce smeknout, protože si i přes to nepředstavitelné životní utrpení dokázal zachovat relativně zdravý rozum a dokonce i smysl pro sarkasmus a ironii. Jeho příběh byl zfilmován vcelku důstojně, poutavě a bez toho obvyklého slizkého patosu. Scénář z něj dokonce udělal kůl Donchujána, jenž má gumové vše kromě kladélka, co na plátně sbalí roštěnku, která má s tím skutečným Jožinem z Bažin společné snad jen pohlaví, a i to je dost diskutabilní. I tak však teď musí Štefan cedit přes svůj hlasový syntetizátor oplzlosti natolik nemravné, že by z nich zčervenala i nejedna černá díra. Nikdo, opakuji nikdo, ať už jakkoliv znetvořený, si opravdu nezaslouží, aby jej ztvárnil Edý Redmejn, snad ta nejodpudivější tlama, jaká se kdy vyskytla před kamerovým objektivem, aniž by tento prasknul. Musím připustit, že to sice zahrál výborně, ale i když jsem se na něj díval jen jedním okem, otřásl jsem se celou dobu odporem a raději bych hleděl na obří hnisavý absces ve tváři Kateřiny Papstové. Holt Kruis asi odmítl slintat a pitvořit se a nemohoucí pan Sokolník za tu zrůdnost nakope vedoucího kástingu do prdele jen stěží. (20.02.2015)