Divočina

Cheryl se vydala na hodně dlouhou cestu, kterou spojila s určitou sebereflexí a já jí fandila až do samého konce. V úvodu obsahu se píše: "Každý z nás má chvíle, kdy se cítí mizerně, má všeho plné zuby a všechno se kolem něj hroutí." Já s těmi slovy souhlasím, jen doufám, že nemusím jít tak dlouhou trasu a že najdu tu odhodlanost jako ona, abych si na konci mohla obrazně i já říct : "NAŠLA JSEM SI VLASTNÍ CESTU Z LESA." Reese Whitherspoon byla velmi dobrá volba a já to malé tintítko s tak obrovskou batožinou z celého srdce obdivovala. (10.02.2015)

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $37,880,356║Tržby Celosvetovo $52,501,541▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $2,009,110 //počet predaných kusov 87,209║ Tržby za predaj DVD v USA $4,145,199 //počet predaných kusov 297,539║ až príliš to chce byť veľké ale nie je, toto dramatické štylizovanie nevyšlo, patrične nestrhlo /55%/ (15.06.2015)

Ach, u takovéhoto typu filmu vždy cítím - ne nepřekvapivě, řekl bych - vůni dálek. A stejně pak smrdím zalezlý doma, v práci, ve škole nebo v hospodě. Taky by se mi asi líbilo si takhle vyrazit. Ale nemusel bych jít asi x stovek mil pouští... Reese dobrá, celým filmem se příjemně linou tóny Simona a Garfunkela a Hobo Times fakt neměly chybu... 80% (04.03.2015)

Život je cesta a cesta je život. Úžasný příběh, který ve mně velmi intenzivně dozníval ještě několik dnů. Film, který, ač je na první pohled rozvláčný a svým způsobem monotónní, mě dokázal během několika minut zcela pohltit a umožnil mi tak velmi intenzivně prožívat většinu emocí, kterými přetéká v každém okamžiku, ač to třeba při letmém pohledu není patrné a na plátně se vlastně nic moc neděje. Naposledy jsem myslím podobně intenzivně prožil před lety Madisonské mosty, kdy jsem po skončení filmu zůstal sedět v kině ztuhlý, hluboce pohnutý intenzivním prožitkem a neschopný jen tak vstát a vyjít ven z kinosálu. Nádherný příběh o cestě na dno a zase zpátky, o hledání pevné půdy pod nohama, o ztrátách, které nelze nahradit, o cestě za vlastní záchranou. Téměř v každé scéně mě dokázal oslovit a zabrnkat na struny mých vlastních tužeb i jizev, které jsem cestou životem nasbíral. K tomu všedmu nádherná příroda, která láká obout pohory a vyrazit, a výtečné herecké výkony Laury Dern a Reese Witherspoon, která mi umožnila dokonale duševní souznění s její postavou. Zkrátka, i když to tak možná mnozí cítit nebudou a bude to pro ně jen další z řady průměrných filmů, pro mě je Divočina okamžitá srdcovka a v tuto chvíli nejspíš osobní film roku. (16.05.2015)

Panejo! U některých filmů si říkám, že existují jenom proto, aby jsme docenili jim podobné. Dva stárnoucí padesátníci vyprávějí rádoby "ženský" příběh, který jim zaštítila stárnoucí hollywoodská stár (film i sama produkovala), aby dokázala všem u hollywoodských bazénků, že ona na to má! Takže celý film je totálně podřízený jedné herecké kreaci bez žádných dalších ambicí a s jediným cílem - hlavně nikoho nenaštvat. Současně se všichni tváříme tak strašně "žensky" - šak jasně, dejte tam sex, to je přece femininí téma! a nezapomeňme na nějakého ženského avatara, třeba lišku! - až je to trapně papundeklové. Ten film nemá žádné gesto, žádnou skutečnou emoci ani skutečnou tvář. Jen jednu útrpnou herečku (a dejme tomu, že i dobrou) a sázku na jistotu v podobě uondané režie. A když jsme u těch lepších snímků, tak Pennův Útěk do divočiny má to vše, co téhle náhrašce schází. A to i ty australské Tracks byly dvakrát tak lepší. Brečím. (08.03.2015)