Amores perros

(1001) Nerozumím tomu. To nejsou tři propletené příběhy, to je film složený ze tří povídek. A tak ani tak nechápu, co to má znamenat. A abych napsala víc než jenom tři věty, tak dodám ještě zpětné uvědomění, proč mě to ani nezajímá: Nikdo z těch postav není dobrý člověk (Gael k tomu má asi nejvíc nakročeno, ale i on se chová hned od začátku dost problematicky). Proč bych se měla dívat na film výlučně jenom o zlých a špatných lidech. (30.01.2019)

Musím uznat, že mexické filmy posledních cca 10 let (nebo alespoň ty, co jsem viděl) si drží velmi vysokou úroveň. Také Amores Perros se řadí určitě mezi to povedenější, byť je zde skutečně (jak mnozí zde podotýkají) vidět mírná nevyrovnanost jednotlivých dějových linií (neodvažuji se je nazvat povídkami, protože je zde evidentní provázanost děje). Velmi dobré výkony odvedli i herci, ale ani oni se (zejména v té střední části filmu) nevyvarovali mírného přehrávání. Přesto si ale myslím, že se jedná o mimořádné dílko, kterému sice chybí něco k dokonalosti, ale určitě pozorného diváka zaujme. Pokud však hledáte něco pro pobavení - ne, tohle není dobrá volba, oddechový film tohle zcela rozhodně není. (08.09.2003)

V žádném případě nezpochybňuji kumšt režiséra. Pro mě je nepředstavitelné sestřihat do pospolitého celku jeden příběh, natož pak příběhů několik. Tvrdím pouze to, že v porovnání s jednadvaceti gramy a Babelem Amores Perros napadá na jednu nohu. Psychologii bylo učiněno za dost, já bych však uvítal mnohem větší důraz na prolínání všech těch lidských osudů, se kterými bylo vyloženě pohráváno. Ale co bych se tu snažil něco ošemetně okecávat, zkrátka mě to příliš ne-o-slo-vi-lo. A basta. (01.10.2011)

Co všechno dokáže způsobit jeden krvelačný čokl, aneb 2000: Psí odysea. Amores Perros – láska je kurva a život pes. __ Jak už tomu u podobných filmů bývá, život začíná po autohavárii, k ní dojde hned zkraje a v následujících 150 minutách budeme sledovat jeden příběh odehrávající se před ní, jeden odehrávající se po ní a jeden jí rozetnutý. Každé linii je věnován extra prostor a v každé jde o vztah dvou lidí žijících své zbabrané životy. Ve všech jsou lidé toužící po změně, lidé s plány do budoucna, ale jak říká jedna hrdinka „Chceš rozesmát Boha? Naplánuj si život.“ __ Alejandro González Iňárritu se se svými hrdiny nemazlí, hází jim do cesty klády, upírá jim právo na vidinu světlých zítřků, nechává je topit se ve vlastní bezmoci. Alespoň v případě prvních dvou příběhů, se třetím totiž přichází jakési vykoupení, odpuštění a závěr nakonec nevyznívá tak pesimisticky. Ale po dvou hodinách psychického teroru člověka optimistická půlhodinka skutečně moc nevzpruží. __ Amores perros je neobvykle vyprávěn, je plný střihů, prostřihů a nijak neřeší slovo chronologie. Nemyslete si ale, že podobně pojatý snímek musí nutně znamenat „Pulp Fiction po mexicku“. Za celou dobu uvidíte nanejvýš jednu akční scénu, uslyšíte nanejvýš dvě cool hlášky a násilí je zde konáno převážně na bezmocných, přesto zbožňovaných psech, což je pochopitelně nechutné dost, přesto se spíš pozvracíte z hyperaktivní kamery, navozující občas pocit jízdy na horské dráze. Když se to tak vezme, je to hnusný film, ačkoli právě v tom tkví jeho největší síla. Je syrový, špinavý, ušmudlaný, ideální pro deštivý večer. __ Pokud považujete film, který ve vás vyvolá silné emoce, bez ohledu na to zda pozitivní či negativní, za film kvalitní, může se vám tato řetězová reakce pohrom díky své silné zpětné odezvě líbit. Dáváte-li přednost emocím pozitivním, nekažte si tím náladu. 80% Zajímavé komentáře: Melies, Kryšpín, Turiec, Sigurd, tangerine1 (04.08.2006)

Čekal jsem od toho hodně. Na začátku jsem se tetelil blahem, že jsem si zase jednou půjčil něco úžasnýho, ale to mi vydrželo asi třetinu filmu, pak začnou tempo a nápady opadat a opadat a opa... Jo tak to bohužel je. Rozvést ty psí zápasy na celý film, hmm to by asi byla jízda. Bohužel dohromady je to lehčí nadprůměr. Velká škoda. (05.09.2002)