Putovanie vtákov

Na počátku nápad a pak už jen pohledy z perspektivy pro nás lidi nedostižné. Dynamická, nicméně poklidná symfonie krásy, občas proťatá dramatickou linkou. Asi první přirodopisný snímek, který mě v částech věnovaných ekologii nedráždí, ale ohromuje krásnem, které my, lidé, dobrovolně bortíme. Fantastické! (22.11.2009)

Krásne nasnímaný dokument o vtáčom putovaní naprieč kontinentami. Radšej si ani nechcem predstaviť koľko námahy a driny museli tvorcovia vynaložiť, aby zlepili všetky tie famózne zábery do finálnej podoby. Najmä pri opakovaných záberoch na neustále migrujúci kŕdel vtákov sa na mňa začala nebezpečne "lepiť" nuda, možno by stálo za to vyplniť tieto miesta nejakými zaujímavými informáciami, ktorých je v tomto dokumente minimum. Po estetickej a umeleckej stránke je to však maximálne dokonalé a nejaké kozmetické vady a nedostatky veľmi rád odpustím:) (10.02.2007)

Když jsem před zhlédnutím Ptačího světa napsal o Putování tučňáků, že natočit jej bylo uměním, pak mi zde nezbývá než použít výraz UMĚNÍ. Mnoho let přípravy, tři roky natáčení ve čtyřiceti zemích světa, 14 kameramanů, 7 asistentů režie, 11 asistentů kamery a přes 350 dalších spolupracovníků – už jen tato čísla by Ptačímu světa zaručila vysoké hodnocení, ale on je to navíc mimořádné nádherný film. Nejsem žádný estét, ale rád se rozplývám nad kýčovitými obrázky vzbuzujícími dojem čehosi krásného, povznášejícího. A film odehrávající se z podstatné části vysoko v oblacích skutečně povznášející je. Pěkná hudba, úchvatná kamera (podobné záběry bych očekával v trháku Michaela Baye, ale v dokumentárním filmu?) a do toho neustálé mávání křídly – překvapivě ani po hodině a půl nenudící. Na Ptačím světě je zajímavá velmi tenká hranice mezi filmem dokumentárním a hraným, někteří ptáci byli totiž speciálně vycvičeni pro pozdější účely filmařů, nicméně nečekané a nemilosrdné zásahy lovců nahrané nebyly. Díky minimálnímu doprovodnému komentáři to není film natolik poučný jako již zmíněné Putování tučňáků, ale tvůrci si moudře uvědomili, že podobné záběry nám žádná encyklopedie nenabídne, tak proč je rušit nezáživnými fakty. Jsem na vážkách, zda-li filmu ohromujícímu svou prázdnou nádherností dát hodnocení nejvyšší. Jako relax pro libovolný večer, kdy máte chuť na něco lehko stravitelného, u čeho případně vyřídíte pár jiných nezbytností, ideální. Při ignorování často silných emocí, které ve mně Ptačí svět vzbuzoval, vlastně nejde o film ničím obohacující. Pětaosmdesát procent je vlastně docela fajn, když vezmu v potaz, že opeřence zrovna nemiluji. :-) 85% Zajímavé komentáře: Douglas, DaViD´82, Machrovic, Honza dAve, Cimr (26.10.2006)

Celou dobu jsem na film zíral s otevřenou pusou. (Možná to bylo tím, že jsem měl rýmu a nemohl jsem tudíž dýchat nosem. To však nevysvětluje proč jsem ji mezi nádechy nedokázal zavřít.) Ptáčí svět je vizuální skvost. Vizuální? Ne! Audiovizuální! :)) K pěti hvězdičkám má film blízko jako husa k oblakům. K zemi byl film sražen dlouhou metráží (hodina a půl byla na mě moc) a jistou stereotypčností. A teď budou následovat SPOILERY, TAKŽE BACHA! // Tučňák patagonský: 40% ječících, 50% řvoucích. // Nejlepší mystifikace včech dob: Ptáci letí kolem Sochy svobody a pak směrem k Eiffelovce. Říkáte si co je to za blbost, než vám dojde, že v Paříži maj minikopii Sochy svobody. Fakt jsem si myslel, že ty husy letěj New Yorkem. Až ta Eiffelovka mi nahlodala pčesvědčení. Dokonalá mystifikace! (Ale, kdo ví třeba maj v New Yorku maxikopii Eifellovi věže) // Ptáci utíkající před lavinou ani gumová husa (nebo co to bylo) nebyli špatní. ... (25.10.2006)

Onehdá jsem měl velmi blbou náladu a rozhodl jsem se ji odstranit podíváním se na přírodopisný dokument. To byla největší chyba. V tom dokumentu se zvířata navzájem jen žrala nebo pářila, prala a jakýsi nesympatický hlas ještě dovysvětloval, co že se tam vlastně děje, kdyby někdo náhodou při pohledu na lva žeroucího antilopu nevěděl, že se dívá na lva žeroucího antilopu. Měl jsem tenkrát smůlu, že jsem narazil na nějaký obyčejný dokument a ne na Ptačí svět. Takhle nadpozemsky krásný film jsem totiž neviděl od Amélie z Montmartru. Jediné co mě mrzí je to, že jsem neměl tu čest vidět ho na velkém plátně. Film Ptačí svět mě obohatil o velmi cennou věc - teď už vím, že, ač to zní sebepatetičtěji, až příště budu mít špatnou náladu, stačí se podívat na oblohu... (28.10.2006)