Shoda

By jeden nevěřil, nakolik tak sympatický zjev může odpudit svým projevem... Měla jsem ho dost, dědka sebestřednýho, co chce být za každou cenu zábavným a neopomene přitom urazit plno lidí, včetně svých servilních posluchačů, takovým se v reálu docela ráda vyhnu. Naštěstí - po vybalení zápletkové jobovky a nestandardního zákleku za účelem orálního násilí ho konečně humor přešel a ke konci se dalo dospět bez většího ošívání... Ačkoli, bez brblání jsem se přirozeně neobešla, tak například - co má bejt, že Mikeova matka dělala sekretářku? To dopadla ještě dobře, klidně mohla pobíhat s konvicí na kafe v nějakým zaplivaným bistru, jako zbytek tamějších svobodných matek... a navíc, nedělala by ji stejně, i kdyby Tobi přijal jho otcovství? Beztak, na hopsání by už stejně neměla figuru... a nějak jsem přeslechla, že by v neúplné rodině docházelo k hmotné újmě nebo tak něco, proto - o mrtvých jen dobře, ale nemůžu se zbavit dojmu, že se Mike naposlouchal poznámek o svém nevhodném příchodu na svět v návaznosti na baletní kariéru až na založení celoživotního traumíčka... A co si tak z viděného vzít? Snad že následkem jednoho špatného rozhodnutí můžeme zamíchat osudy i zcela neznámých lidí aneb jak vám mohou vzít i to, co jste nikdy neměli... Jinak slabota s útrpnou úvodní půlhodinou a pro mě těžce vstřebatelnými, obligátními konverzačními špeky typu budu tady... jsi opravdu dobrý kluk... no ale kdo nejste podobně zatížen, možná si ani nevšimnete. (20.07.2016)

Már rád trojici představitelů hlavních postav. Takže jsem se na to díval hlavně kvůli nim. Musím upozornit, že na tenhle film jsem si musel počkat až budu mít náladu na film plný konverzací. Potom to stálo za to. Obrovský překvapení byl pro mě výkon Matthewa Lillarda. Carla Guginová a Patrick Stewart taky dobrý, ale Lillard mě doopravdy překvapil. (07.05.2017)

Aneb Jak dokáže během 24 hodin životem zamíchat jeden rozhovor. Patrick je prostě dobrý divadelní herec a hrát umí. Nepopírám, že je důvodem, proč jsem se o tenhle film vůbec zajímal. no a zas to stálo za to. Dialogovka, které škodí už jen ten spoiler ohledně rozhovoru, který v ději přijde už poměrně brzy - i když je dost očekávatelný. A Patrick do toho sedne. ~~~ "I love my life, I regret my life. The lines eventually blur, it's just my life." - Toby Powell (Patrick Stuart), Match, 2014 (30.01.2016)

3 som dal viac - menej z pokrytectva. Až moc to presakovalo divadlom a teda pôsobilo kvalitne neprirodzene a rozpačito. Príliš veľa premien na tak malom priestore (ako fyzickom, tak i časovom). A Stewartov do nebies vychvaľovaný herecký um som tiež nejak nepostrehol (ale je to sympoš, o tom žádná). Pointa predvídateľná už v momente vyslovenia zápletky. Celkové hodnotnie = skoro strata času a poučenie do budúcna, pokiaľ sfilmované divadelné hry, tak okrem francúzskych konverzačiek, ruky preč! (06.12.2015)

Pokud máte rádi Patricka Stewarta a/nebo "divadlo na plátně" (zde tedy typickou divadelní konverzačku, ovšem s výtečnými herci), není o čem spekulovat, není nad čím váhat. Je to emotivní, ale možná jak pro koho. Jste syn s komplikovaným vztahem k otci? Tak to s Váma mávne. Ale jinak... možná Vám to přijde ukecané a nezajímavé. Nevím. Mně to přišlo skvěle napsané (dialogy) i zahrané. A navíc: Je to prostě tak, že "Sir Stewart makes everything better". (19.05.2020)