Amatéři
Amateur
Amateur
Réžia:
Hal HartleyScenár:
Hal HartleyKamera:
Michael SpillerHudba:
Hal HartleyHrajú:
Isabelle Huppert, Martin Donovan, Elina Löwensohn, Terry Alexander, Holt McCallany, Erica Gimpel, Michael Imperioli, Parker Posey, Dwight Ewell (viac)Obsahy(2)
Vykoupení a mučení k sobě nemají daleko. Stejně jako nymfomanka a jeptiška... Nymfomanská mniška Isabelle (Isabelle Huppertová), co nikdy neměla sex, se zkouší prosadit psaním porno povídek, ale vychází jí z toho poesie. Sadistický kriminálník Thomas (Martin Donovan), který nemá tušení, že je sadistický kriminálník, neboť ztratil paměť. Oběť a současně manželka sadistického kriminálníka, Sofia (Elina Löwensohnová), pornoherečka, která se při konání dobra zaplete s nadnárodní společností obchodující se zbraněmi. Nevyzpytatelné životní cesty svedou netradiční trojici dohromady, v patách jí ale budou nájemní zabijáci shánějící pružné disky, které nejsou ani pružné, ani kulaté… Všestranný umělec, režisér, scenárista, dramatik, ale kupříkladu také střihač a hudebník, Hal Hartley, byl na přelomu 80. a 90. let jedním z těch, kteří spoluutvářeli tvář amerického nezávislého filmu. A zatímco řada kolegů ze „zlaté generace Sundance“ se posunula ke střednímu proudu a nákladnějším výrobám, jako kupříkladu Jim Jarmusch, Hartley až dosud zůstal věrný své poetice a malým produkcím, které mu umožňují osobnější přístup ke zpracování námětů o spodinách, podivínech a vyvrhelech ujařmených v civilizované společnosti. Amatéři, podobně jako většina Hartleyho snímků, jsou těžko žánrově zařaditelnou směskou komedie, detektivky, ale též existenciálního dramatu. Vyprávění o osudovém setkání několika fušerů vykazuje přiznaně divadelní herectví s teatrálními gesty a frázemi, vychýlené obrazové kompozice, a především vyšperkované dialogy plné trefného sarkasmu a absurdity, které se suše trousí z úst asociálních představitelů s kamennými tvářemi. Jak už je u Hartleyho zvykem, kromě newyorské lokace a hereckých stálic nesmí chybět indie hudba v čele s "My Bloody Valentine", "Yo La Tengo" či "PJ Harvey". A stejně jako většina děl Hala Hartleyho i Amatéři tvoří společenskou výpověď, jež kousavým způsobem zpřítomňuje vliv technologií na člověka, nešvary vládní korupce, ale také odvrácenou tvář pornografického průmyslu, nebo slabiny lidského pokušení se spásou, která ne vždy přichází anebo nepřichází takovým způsobem, jakým bychom si představovali. (Česká televize)
(viac)Recenzie (21)
Amater je perfektni ukazka toho, ze dobry film jde natocit i za malo penez a nemusi v nem chybet ani humor, ani napeti, ani laska. Hartley vsechno davkuje v preciznim pomeru, herce vede k presvedcivym vykonum a dava az prekvapivy prostor pro komiku, ktera ale nezahlusuje vaznejsi linku pribehu. Vyborny film, ktery si s prehledem poradi i bez prestrelek, honicek a vybuchu. ()
Tak to dopadá, když nezkrotitelný nezávislák dělá žánrový film. Na rozdíl např. od Jarmuschových (kvazi)žánrovek nevznikla ani silná alternativní výpověď ani zábavná pulpovní komedie. Hartleyův přístup kolísá někde mezi pokusem o charakterovou výpověď (krutý gangster se po ztrátě paměti stává novým člověkem) a až příliš „svévolnou“ parodií thrileru (viz třeba postava bývalé jeptišky nyní píšící brakové porno). Bezobsažná a celkem zbytečná rozbředlost. ()
Podľa ČSFD je tento film mixom, v ktorom sa skrýva Komédia / Krimi / Dráma / Thriller. Komédia je však skrytá veľmi dobre. Hoci príbeh prináša množstvo komických situácií, všetko ruinuje amatérska produkcia a druhotriedne herecké výkony. Film tak vytvára dojem nezávislého klubového snímku, ktorý môžeme poznať z filmov Jima Jarmuscha či Wima Wendersa. Príbeh je však dobrý. Možno keby režisér poňal príbeh trocha inak a zmenil atmosféru mohla to byť dobrá komédia alebo dráma. Niečo ako Pulp Fiction. Takto to však nie je ani komédia ani poriadna dráma ba dokonca ani poriadne porno, okolo ktorého sa vlastne celý príbeh točí. 50% ()
Zvláštním absurdně neosobním stylem, téměř bez emocí, odvyprávěný příběh, jakoby se odehrával v nějakém potřeštěném snu. Vše se točí kolem hledání identity člověka s temnou minulostí, který ale ztratil paměť, a všichni zúčastnění se přitom točí v jakémsi fatálním bludném kruhu, z něhož není úniku. Určitá komediální nadsázka pak naznačuje, že nic není nikdy třeba brát smrtelně vážně. ()
Já si vypůjčím větu z Halovy biografie : "Hartleyho díla nejsou určena pro široké publikum, mají svá osobitá specifika, díky nimž jsou relativně lehce rozpoznatelná, ale o to méně stravitelná." Ale až na toho maximagora v druhé polovině jsem byla spokojená právě tou zvláštností všech zúčastněných. A Isabelle je vážně formát. Od Hala jsem viděla pouze jeden film a zřejmě se bude také vymykat svým režijním rukopisem jako například Aki Kaurismäki. ()
Reklama