Anjeli univerza

Velmi křehká je hranice mezi světem těch ještě „normálních“ a těch co se jim „točí v hlavě zeměkoule obráceně“. Stačí málo a ocitneme se ve světě podivných postaviček a ještě podivnějších názorů ...... „Za moje šílenství může NATO. Narodil jsem se v den, kdy naše země vstoupila do NATO. Každej rok protestujou komunisti proti mým narozeninám. Proto tvrdím, že vstupem do NATO ratifikovala vláda chaos v mé hlavě.“.... „Boha nezajímáme my, ani nikdo jiný. Je mrtvý, Nietzsche ho zabil. Jedinou větou. Řekl: Bůh je mrtev. A lidem bylo jasné, že to tak je.“ Nádherné a děsivé zároveň, krásná hudba. (25.09.2005)

Českej název a hlavně plakát filmu působí jako nějakej levnej komediálně laděnej film. Opak je pravdou. Englar alheimsins je film, kterej staví na depresi, beznaději a na skvělym soundtracku v čele se Sigur rós. Povrchně se to dá k Přeletu připodobnit, ale když pak oba filmy porovnáte, jsou úplně o něčem jinym. (02.12.2009)

Smutný film o paranoidní schizofrenii a mladém muži, který jí byl postižen. Od počátků nemoci, případně od příčin, které ji vyvolaly až po hořký konec. Je to skoro dokumentární studie, včetně rodiny a všech ostatních pacientů z léčebny. Vyskytuje se zde i pár pokusů o humor, ale nezasmála jsem se jim. Strašná nemoc. (16.03.2020)

Tenhle film jsem viděla kdysi, cca před deseti lety, na dvojce, a pak se ho marně pokoušela najít (zapomněla jsem totiž název). Překvapilo mne, jak málo děje jsem si z něj pamatovala, ale ten pocit, který mám teď, je i po té době stejný, jako před lety. Velmi smutný film, který však nepostrádá ani komediální prvky (např. scéna, když si do ústavu pro hlavního hrdinu přijede kamarád, a řekne:"Jdu si pro toho génia." - Načež od stolu vstanou všichni, včetně chlapíka, který si myslí, že je Hitler.). Také se mi moc líbila legenda, vysvětlující, proč se dává talířek pod šálek. Doporučuju. (24.01.2012)

První setkání s Islandskou kinematografií dopadlo na výbornou. Andělé všehomíra jsou nakonec takoví jinačí, než jsem od nich očekával. Nádherná krajina, fantastická muzika, skvělé herecké výkony na úkon toho, že je to relativně malá země to dokáže potěšit. Oni se ve filmové a hudební branži dokáží podpořit a nakonec z toho vzniká kontraprodukce takového kalibru. Příběh samotný je prošpikován lehkým nezávazným humorem, který ulehčí řadu výborných scén, které jsem sledoval i několikrát za sebou. Možná má hodně na svědomí muzika, ale samotný příběh vyplívající z knihy také islandského spisovatele za to rozhodně stojí. --- Já skončím jako zubař v nějaký díře. Moje největší radost bude trhat tesáky politickým odpůrcům. (24.08.2007)