Obsahy(1)
Galicijské pobřeží na severu Španělska bylo již v dobách antiky považováno za hraniční místo, kde končí země a život se potkává s věčností. Později se mu začalo říkat Pobřeží smrti, protože v jeho divokých skalách zpečetila svůj osud řada lodí. Na začátku 21. století se však „Costa da morte" mění pohledem režiséra Loise Patiña ve zneklidňující zpodobnění neheroického zápasu moderního člověka o podobu krajiny a podmanění přírodních zdrojů. (MFDF Ji.hlava)
(viac)Videá (1)
Recenzie (2)
Pobřeží zamlžené i jasné, pláže a mělčiny zaplněné lovci měkýšů, dva vzdálení muži u moře si vykládají, kolik je tam vraků lodí, práce v kamenolomu, vesnice s koňmi, putování skalami a rozmluva o nich, kostel se zvonícími zvony. Neopakovatelná poetická atmosféra galicijského pobřeží by vynikla na velkém plátně.(70%) ()
Oheň, vzduch, voda, země. A člověk mezi vším. Fisterra jako konec světa, krajina nekonečna. Patiñův pozorovatelský odstup, spjatost s vlastní půdou, magický realismus. Costa da Morte a Galicie jako taková na pomezí. Mýtu a reality, filmu a obrazu. Bez příkras, bez zbytečností, téměř bez dialogů. Dokument, přesto poezie. Málokdo umí dát místu i obrazu podobnou váhu a Patiño i s natočeným "málem" je v mých očích jedním z nejzajímavějších španělských autorů současnosti. │80% ()
Galéria (12)
Fotka © MF dokumentárních filmů Ji.hlava 2013
Reklama