Alphaville

[8/10] (Athos, Chaumiane, Filmstudio) (Čb. /// Produkce: André Michelin /// Scénář: Jean - Luc Godard podle románu Hlavní město bolesti Paula Éluarda /// Kamera: Raoul Coutard /// Hudba: Paul Misraki /// MFF v Berlíně: Jean - Luc Godard (Zlatý medvěd)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (12.03.2010)

Ufff ... ano to je to správné slovo, kterým by se dal shrnout celý film. Nejvíc mě zaujaly popravy v bazénu a creepy hlas hlavního počítače, určitý noirový feeling a některé záběry (třeba to parkoviště plné aut na konci), ale jinak prostě divnej film, u kterýho se ani nebudu snažit přemýšlet o jeho smyslu. (04.01.2020)

Pre niekoho nadčasová sci-fi s hlbokými myšlienkami, pre iného rádoby filozofický blábol či dokonca brutálne nudné psycho. Godard má v tomto filme jeden problém - vôbec sa nesnaží svoj snímok a dianie v ňom pre diváka akýmkoľvek spôsobom zatraktívniť, pritom nie je určený pre malý okruh, ale pre všetkých, len ho musia aj pochopiť. Lenže ak to človeka nebaví, chápať sa mu nechce... Zaujímavý mix noir, špionážnej dystopickej sci-fi a experimentálneho flozofického filmu. Ale výsledné dojmy sú trochu protichodné, a rovnajú sa ťažko čitateľnému divnopisu, kritizujúceho totalitné režimy (a naopak nadchnutého demokraciou, čo z neho činí čiastočne ideologicky uspôsobený film). Eddie Constatine je v hlavnej roli skvelý, a je dobré ho vidieť v niečom tak pripomínajúcom, a pritom diametrálne odlišnom od jeho ostatných snímkov. Aspoň to som si myslel kedysi. Postupom času však vyplávala na povrch nevyrovnanosť a umelé experimentovanie s nezáživným konceptom, ktorý prevracia vo svojich rukách do nezameniteľnej autorskej podoby, ale táto štrukturálna nuda založená na prevracaní brakového námetu naruby ide mimo mňa, ba priam sa mi hnusí. 40% (14.08.2013)

A já se přiznám k tomu, že se mi to celkem líbilo. Rozhodně to není klasická sci-fi, ale tak točil to Godard, co jiného čekat. A mě se to celkem líbilo, dokonce to mělo i nějaký příběh, co má začátek a konec, a dokonce ten příběh ani nebyl blbý, to je na Godarda hodně nezvyklé. I to experimentování s kamerou, hudbou a akčními scénami mi tu přišlo celkem příjemné a zajímavé. Jako jo, jednu ucelenou myšlenku to nemá (opět - jak je u Godarda zvykem), je to smršť všech možných myšlenek, některých zajímavých (je člověk bez emocí ještě vůbec člověk?), některých míň. Pak mi taky vadí, že je to místy strašně ukecané a některé nelogičnosti, třeba to, že ten tajný agent má snad nekonečný počet nábojů. Ale jinak se mi Alphaville celkem zamlouvalo. Pravda, rozhodně to není film pro každého, proto tu taky jsou (a právoplatně) rozdílná hodnocení. Mě tímhle ale Godard docela překvapil, už jenom tím, že to má nějaký děj (ne jako brutálně nudné U konce s dechem). Silné 3* (24.10.2019)

Unikátní film se zajímavou kamerou, noirovým oblekem, parodickým nádechem a temným poselstvím budoucnosti. Svět je ohrožen technologickým pokrokem zneužitým v nastolené diktatuře, která má svoje odkazy k nacismu. Necitelná logika a slepá poslušnost jsou atributy obyvatel města, či planety Alphaville. Vše je řízeno a kontrolováno technickým týmem inženýrů. Jakýkoliv cit, emoce, umění, či otázky jsou zakázány. Nepřizpůsobiví jsou nemilosrdně a masově likvidováni při dekadentních bazénových slavnostech. Tajný agent vnějšího světa Lemmy Caution (dobrý Eddie Constantine) je tvrdý chlapík, který jde nevybíravým způsobem za svým cílem. Jeho drsnost je jeho největší zbraní, kterou své protivníky stále překvapuje. Jeho cílem je zničení řídícího počítače diktátorské totality a vedoucího představitele tohoto krutého zřízení, založeného na nenávisti všeho lidského. Natacha von Braun (dobrá a zajímavá Anna Karina), dcera vedoucího představitele diktátorské moci, se postupem času mění ze zastánkyně systému v pochybující křehkou ženu, která si začíná uvědomovat existenci a přítomnost citů a emocí v lidských bytostech. Že život bez těchto projevů lidskosti, není životem. Že život je něco víc, než je jím neustále předkládáno. Z dalších postav: tajný agent Henri Dickson (Akim Tamiroff), podléhající destruktivnímu působení totalitní diktatury, profesor Leonard Nosferatu, nově von Braun (Howard Vernon), vrcholný představitel mstící se prostřednictvím vyspělé technologie na lidech, šéf inženýrů (László Szabó), seznamující agenta se závěry superpočítače, a svůdnice třetího stupně Brigitte (Christa Lang), neodbytně se snažící vykonat svůj pracovní závazek. Nesnadná poezie o střetu svobody a diktátorství, o střetu lidských citů a technického pokroku. Je stále potřeba věnovat se lidskosti a nespoléhat se jen na chladný technický pokrok, díky němuž všechno lidské ochlazuje. Láska je více než chladný kalkul, umění je více než technická vymoženost, svoboda je více než slepá a navíc bojácná poslušnost, humanismus je více než touha po moci a vládnutí! (27.06.2012)