L'aigle à deux têtes

ocenenia : MFF Benátky 1948 - súťažný výber (17.01.2016)

Nedalo se nepřipomenout si film Ruy Blas, už jenom kvůli přítomnosti jedu v prstenu, ale tento se odehrával v jakési fiktivní zemi, která až příliš připomínala Rakousko-Uhersko s královnou, která cvičila jako Alžběta Bavorská (Sissi) a kterou štvala arcivévodkyně matka, měli tam hory a Marais tam oknem přiskočil v něčem, co vypadalo jako tyrolský národní kroj. A všude se motala tajná policie... Ale podobnost s něčím známým prý byla čistě náhodná ;-). Maraisova krása v těchto filmech je skoro až z jiného světa, takže se člověk ani nediví královně, že po smrti krále, který takhle vypadal čekala uzavřená a v černém závoji, až přijde někdo, kdo zase bude vypadat jako on, zřejmě opravdu byl jejím Osudem... A už vůbec člověk se nediví režiséru a scénaristovi Jeanu Cocteauovi, že se do Maraise zamiloval. :-)) Narozdíl od lidí, kteří mají rádi happy endy, já zase mám ráda konce otevřené (ty zapojují mou fantazii) a špatné (ty připomínají život). Tohle dokonce splnilo obojí. Proč? Na to si musíte odpovědět sami, až film zhlédnete. Děkuju autorovi titulků, po zhlédnutí s nimi jsem zvedla ze čtyř hvězdiček na pět. (26.09.2012)

Jako bych se nedívala na film, ale prohlížela si knížku s Cocteauovými kresbami. „Anděl smrti“ v podání blonďatého Jeana Maraise vypadá opravdu víc jako ilustrace k Les enfants terribles než jako živý člověk. Královna Edwige Feuillère má překrásné šaty a víc než figurku na šachovnici – kterou by z ní její okolí rádo udělalo – připomíná postavu z Shakespearových antických tragédií. Jejich závěrečná konfrontace tento dojem ještě umocňuje. Tak to dopadá, když se dvouhlavý orel bezhlavě zamiluje: anarchista vypadá jako král a královna se chová jako anarchista. (10.12.2012)

Kostýmová štúdiovka s teatrálnymi hereckými výkonmi a divadelnými dialógmi doprevádzanými ohnivými gestami a zvyšovaním tónu bez sebemenšieho dôvodu mala malú šancu si ma ako diváka získať. Zápletka okolo okolo chystaného, ale neuskutočného atentátu kvôli zamilovaniu sa, končí vraždou z lásky - aké ironické a zároveň nechcene úsmevné. Prehrávajúce duo nezaujme, možno ak tým, že mladý pupuš Marais je ešte blonďavý a šľachovitý. (09.04.2023)