Moje leto v Provence

Miluju Francii. Miluju francouzskou kulturu, historii, humor...mám prostě velkou slabost pro vše francouzské. Oni totiž navíc Francouzi umí milé, přátelské komedie s krásnou atmosférou. Aby ne, když k tomu mají prostředí Provence. Tohle je ten typ filmu, kdy se nesmějete od ucha k uchu celou dobu, ale je to ten typ, kdy byste si nejradši otevřeli láhev dobrého vína, nakrájeli sýr a jen si užívali toho okamžiku. Pro mě je to zkrátka moc příjemný film, který rozhodně doporučuji vidět a slyšet v originálním znění. Teprve pak si Moje léto v Provence užijete se vším všudy. (05.06.2017)

Postrádám jemnost, postrádám citlivost. postrádám vzletnost, inteligenci a adekvátní krásu. Dostávám až příliš americké hlouposti a vzdoru. Časem ta konfliktnost vadí, přetéká a nudí. Žádný progres, nic. Prvních pět-deset minut by možná byla i úsměvná, ale všeho moc škodí. Je to celé až příliš přetažené, příliš iPhone. Příliš moderní, včetně hudby, která nezapadá. Škoda... Jako kurativum si musím pustit Tatínkovu slávu. (03.10.2015)

Už úvodní písnička Simona a Garfunkela "The Sound of Silence" mě náležitě naladila a když v půlce filmu spustí Hugues Aufrey "Knocking' on Heaven's Door", málem jsem uronil slzu. Vůbec Aufrey na té "hipísácké" párty sedí jako zadek na hrnci. Pro mě by si příběh vystačil dědou a jeho vnukem, nemusel bych nafrněnou blonďatou vnučku, která by Rena viděla nejraději pod drnem. Samotná Provence jako vždy nádherná, ale ve filmu z ní zase tolik divák neuvidí, více ten kolorit malého městečka s večerní zábavou a dědkama u petanqu nebo u báru s pastisem, případně býčí arénou. U mě to vyvolává vzpomínky na několik dovolených u příbuzných manželky v Draguignanu, odkud byla hodinka cesty autem na Riviéru. (05.05.2024)

Teenageři s moderním způsobem života musí strávt celé letní prázdniny s morousovitým starým dědou žijícím postaru. Děda zpočátku akorát chlastá, zatímco vnuci tráví většinu času hledáním signálu. Ale nakonec se všichni začnou mít rádi a zažijou to nejlepší léto v jejich životě. Moc originálně to nezní a moc originální to taky není. Jedná se o takový typický současný rodinný o letním výletě přeplněný různými otřepanými situacemi, kdy si člověk pořád říka ,,tohle už jsem někde viděl.´´ Na druhou stranu já zrovna nejsem až tak náročný divák.:D Přišlo mi  to (až na pár vyloženě kýčovitých momentů) jako relativně pohodová oddychovka. Nejsem až  Je tam sice málo hezkých zvířátek,  ale neurazí, nenadchne a hned jak začnou titulky se vymaže z paměti, aniž by za sebou zanechala nějaké nežádoucí účinky. Jen jdu hledat signál, no a co? Ale asi bych se měl radši pustit z francouzských filmů tohoto století, konečně pustit tu Amélii. Kouká na mě z krabice s DVD. (24.01.2020)

MOŽNÝ SPOILER :Zcela cíleně jsem chtěla trávit léto v Provence a ani trochu toho nelituji. Bydlela jsem na půdě, procházela se olivovým sadem, pak jsem si odskočila natrhat meruňky nebo krásný rajčata. Večer jsem seděla s bývalými hippiesáky, hrálo se na kytaru, zpívalo, pilo vínko. Jindy jsem si šla zatančit nebo na trh koupit nějaké hadry a z každého koutu na mě sálalo teplo a nádherná atmosféra. U Tiega jsem si kupovala Pizzu, zamilovala jsem se úplně stejně jako Lea a vůbec jsem neřešila jak kdo co hraje . Dědulka to tam trochu stínil a myslím, že to mohlo Jeana Rena i bavit. Bylo mně zase .....náct a cítila jsem se tam moc příjemně. Jak tady píše jeden uživatel, někdy je v jednoduchosti krása a v tomhle případě to platí dvojnásob. Tady se nemusí řešit nějaká předvídatelnost, scénář a podobně, stačí si jen lehnout do trávy a dívat se do nebe a všechno si to patřičně vychutnat. Adrian po příjezdu poznamenal : " Žádný signál ! To jsme pohřbeni zaživa!"....Ne, myslím, že tam začali teprve žít. (10.05.2016)