Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Od chvíle, kdy se žáci 9. C rozešli každý svou cestou, uplynulo 20 let. Teď, v předvečer třídního srazu, je ve vzduchu cítit vzrušení. Vše ale nabere nečekaný spád, když se jeden z nich rozhodne promluvit o svých zkušenostech se šikanou. Ve svém kousavém, místy znepokojivém a zároveň i vtipném debutu Třídní sraz se švédská režisérka a herečka Anna Odellová snaží zjistit, jak člověka formují hierarchie a mocenské struktury, v rámci nichž vyrůstá. Od chvíle, kdy se žáci 9. C rozešli každý svou cestou, uplynulo dvacet let, a nyní, v předvečer jejich třídního srazu, je ve vzduchu cítit vzrušení. Vše ale nabere nečekaný směr v okamžiku, kdy se Anna rozhodne promluvit o svých nepříjemných zkušenostech a konfrontovat spolužáky, kteří jí udělali z dětství peklo. V působivém dramatu, kde se často stírají hranice mezi dokumentem a hraným filmem, Anna Odellová zkoumá, jak mohou být šikana i nevyřčená vzájemná závislost útočníka a oběti destruktivní, jak si tíhu dětství neseme s sebou do dospělosti a jak nepříjemná je pro člověka konfrontace s tím, jak jej vnímají ostatní. (Cinemax)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (35)

emma53 

všetky recenzie používateľa

Já vlastně nemám jedinou výtku, protože já se v tom viděla a zavzpomínala na svá léta ve škole. Uvědomění si toho, že mnoho situací během těch devíti let dokáže podvědomě utvářet a formovat osobnost se popřít nedá. Vzpomínám si na události, kdy bych se nejraději neviděla a spoustu věcí vzala zpátky a naopak na situace, které mně podtrhly nohy takovým způsobem, že mně to ovlivnilo do budoucna, když k tomu přihodím ještě pár věcí, které se nabalovaly. A to si člověk uvědomí právě daleko později, dokonce bych řekla, že těch deset, dvacet let by odpovídalo. Odellová načrtla pár jasných modelových situací a perfektně to zvládla. Ano, kamarádská trojka nefunguje, to bylo přesně vystihnuté. Nadřazenost těch in spolužáků a jejich chování vzhledem k těm dole...naprosto jasná.....a konec.......no přece ten si vyvodí každý sám za sebe. Anno, máš můj obdiv za empatii a vnímavost pro druhé. Zatím čtyři a možná půjdu ještě výš.... ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Spoilery. Outsiderka si natočí film o třídním srazu, na kterém ve skutečnosti nebyla a na kterém si vyřizuje účty se svými spolužáky, kteří jí šikanovali. S natočeným materiálem se je pak snaží konfrontovat. To téma by asi nebylo úplně špatné, ale mě to přišlo už trošku přes čáru. Rozumím tomu, že Anne Odell dostávala ve škole sodu a chápu, že cítí jakési nutkání si to s třídou vyřídit, ale její umanutá a protivná "hrdinka" dosáhla maximálně toho, že jsem jí musel považovat za totální krávu, což samozřejmě výrazně ovlivnilo celkový dojem. 30% ()

Reklama

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Anna Odell v tomhle filmu předvedla naprosto perfektní výkon. No a jelikož se na ní hodně dobře koukalo, fandil jsem jí vlastně po celý průběh filmu. Téma šikana je stále docele aktuální a bylo zajímavé sledovat, jak se zrovna ona s tímhle vypořádala. Film jako takový rozdělila do dvou částí. První část je setkání na třídním srazu a konfrontace se všemi bývalými spolužáky. Druhá část je pak zaměřená na to, jak to zpětně všichni vnímají a zdali mají chuť se k tomu všemu nějak vyjádřit. Závěr byl hodně otevřený, ale mně se líbil. Od Seveřanů zase něco svěžího a originálního a to mám vždycky rád. ()

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Velmi kvalitní náměť pohřbilo špatný zpracování. Naprosto jsem postrádal nějakou gradaci, způsob vyprávění byl hodně kostrbatý, což platí o "dokumentární" druhý části. Ta první ta mě uzemnila, to jsem jen nevěřicně zíral velká škoda, že Anna se nedokázala lépe srovnat se způsobem vyprávění ve druhé části a mé nadšení tak postupně zcela zabila leč originalní přístup Anně upřít nemůžu. ()

Radko 

všetky recenzie používateľa

Trefná analýza vylúčenia outsidera zo školského kolektívu. Takmer každá trieda si totiž potrebuje nájsť terč, do ktorého možno naliať všetky frustrácie dospievajúceho teenagera a uvoľniť si vlastné tenzie kopnutím do duševného invalidu. Tentoraz ním bola v školských časoch sama režisérka. Po rokoch sa pokúša vyrovnať sa s neradostným dospievaním v škole prostredníctvom konceptuálnej záležitosti. Prvá polovica, nakrútená akoby v štýle Dogma, sa preklopí do dokumentu s vopred predprivenými situáciami. Skúmajú sa v nich reakcie dotknutých aktérov po rokoch. Nápadité spracovanie stráca body efektnými, no po čase trochu zdĺhavými kamerovými jazdami chodbami školy. ()

Galéria (14)

Reklama

Reklama