Shinobidô

Intro: Skrytá vesnice nindžů, už roky nemilosrdně bojující se zamaskovaným klanem samurajů ("Klan černého pera"). Nejschopnější dívka z vesnice poslána jako špeh do města, s úkolem zabít velitele klanu. Zjišťuje, že svět není černobílý. ■ Připomíná mi to béčkové filmy a nindža filmy, točené před několika desetiletími. Na pozadí pomsty, maličko exploatační, krví potřísněná romance. Doslova uvažuji, zda režisér nevzdává záměrně žánru hold. Jednoduchý děj. Co se mi ale líbí (mimo Aimi Satsukavy, která je taková méně roztomilejší Maki Horikita), je právě nečernobílost. City (hlavní hrdina je dostatečně sympatický a mužný - líbila se mi scéna, kdy tři lidé sedí u večeře a jedí rybu - v tu chvíli se mi honila hlavou myšlenka, že "by ji brali"). Realističnost vs patos. Z filmařského hlediska mě zaujalo, jak scéna často "stmavne". Stmívačka, jaká se dělá na konci scén, chvíli před tím, než přijde nový záběr. V Shinubido ale nový záběr nepřijde a scéna pokračuje tmavší. Dost by mě zajímalo, co tím chtěli tvůrci docílit (mimo tmavých tónů). Pak je dost zajímavá minutuatřičtvrtě trvající bojová scéna. ■ Co se plakátu týče, tento je víc cool: http://asianwiki.com/images/e/e0/Shinobido-p1.jpg ■ Pokud máte rádi žánr, bude se vám líbit. (20.11.2015)

Ninja s pistolí u mě není ninja, ale chápu, že kdo nic neumí, pořídí si střelnou zbraň. (19.06.2018)