Ten druhý

Film jsem poprvé viděla v originále s polským dabingem. To znamená, že mluvil mužský monotónní hlas. Jako velmi mladá jsem tím byla zmatená. Nepochopila jsem zcela děj a přemítala celou noc, co se tam vlastně stalo. Po letech jsem si na něj vzpomněla, ale neznala jsem ani název, rok, obsazení a ani režii. Trvalo mi léta, než jsem ho našla a i když neobsahuje potoky krve a různé prvoplánové lekačky, má atmosféru na kterou se nedá zapomenout. A ano je kultovní.