Stratené dievča

Kdo by nechtěl svojí manželce otevřít lebku a podívat se, co se v ní děje? Best Fincher since 2007. Zejména první polovina brilantní. Způsob, jakým se Fincherovi podařilo elegantně vtělit dva nespolehlivé knižní vypravěče do vzrušující filmové řeči je hodný (ne)akademického obdivu. Obzvlášť proto, že film sice nedosahuje vrstevnatosti a naléhavosti knihy, ale dokáže ji vyvážit dravou ironií a jízlivou nadsázkou. Kritika krizí zkriplené společnosti, která se orientuje už jen podle odlesků a mediálních obrazů, je provedena s lehkostí a bez jakékoli křeče. Víc problémů mám s druhou polovinou, která uhne až k lehkému campu a hlavně v neodolatelně psychopatické karikatuře hlavní hrdinky si trochu ulehčuje práci, když od subtilní společenské kritiky a všímavé satiry na manželskou krizi utíká k šokujícím zvratům. Navíc v některých "temných" scénách jako by Ben Affleck (zbavený možnosti bránit se hovězím úsměvem) narážel na limity svého herectví. Nemůžu říct, že by mě Fincher bezmezně přesvědčil o smysluplnosti všech částí své hry, ale bez mučení přiznávám, že i s přihlédnutím k náročnosti předlohy a všech úskalí, které materiál skýtá, se mi původně lehce indiferentní postoj mění v hluboké uznání. Rád si tuhle Gone Bitch ještě jednou s odstupem zopakuju. (30.09.2014)

Odstrašujúca alternatíva ukončenia nefungujúceho vzťahu, či mrazivý nápad na originálny darček k výročiu. Fincher dostal do rúk bezpochýb látku, ktorú bolo potreba už len nezbabrať. Neviem, či som vôbec na chvíľu zapochyboval o úspechu, dokonca aj Affleck už neraz dokázal, že je hoden viac takýchto rolí, než presladených rom-comov a v tomto filme to potvrdil viac než stopercentne. Fincher takisto nepodliezol latku, ktorú nastavil svojimi predchádzajúcimi filmami a potvrdil svoje majstrovské rozprávačské vlohy a schopnosť vygradovať atmosféru a napätie až do pekelne tiesnivých a mrazivých stavov, kde divák takmer nedýcha. Mozaikovité prelínanie a prepájanie dejových línií je mikroskopicky presné a každý detail filmu, každý strih, slovo, desto, či pohľad kamery mali svoj zmysel. The very best of Fincher. 100%. (20.10.2014)

Další grafomanská kravka s hlubokým hrtanem použila tak zvaný Roulingovský gambit, praštila rukopisem plagiátorského braku o stůl významného nakladatele, načež klesla do kolen a nasoukala si na mandle jeho ego. Poté rozkošnicky polkla, vytáhla mu z kapsy saka hedvábný kapesník s monogramem, decentně si s ním utřela koutky, bradou pokynula k tomu stohu áčtyřek a pronesla: „Ňu Jork tájms bestselr, dost dobře taky lížu koule!“. Téměř sedmdesátiletý veterán jen zkušeně mávl kouzelným marketingem a stalo se. Ve druhém kole obdobným způsobem vycucla cévku z židáckého ředitele Lišky dvacátého století a jsem docela zvědav, kdy půjde do hetryku a udělají z toho ještě počítačovou hru. Moše však naštěstí nechtěl nic riskovat, a tak si na to najmul Davču, o němž je známo, že dokáže udělat zábavný a řemeslně perfektní sryler i z návodu na obsluhu automatické pračky. A Finčr opět odvedl dokonalou práci, jen je hrozná škoda, že ještě před naší milou „spisovatelkou“ vkleče svíral půlky majitele studia i Ben „Koženátvářsrigormortis“ Eflek a předfeloval si tak jako obvykle opci na nejbližší výraznou hauptku. Slečna Píková s Bárnym sice dělají všechno proto, aby smázli divácké trauma z tohoto ochrnutého klauna, nicméně když člověk vidí, jak za dvě hodiny poměrně emoční role doslova a do písmene jednou af(l)ektovaně zamrká a vykouzlí jeden jediný tetanický úsměv, při němž mu nepochybně museli do koulí pustit dvěstědvacet, aby vypadal alespoň trochu jako od přirození, zmítá jím pocit zmaru a názor, že i vyřezaná marioneta Kašpárka by za tento part dozajista sahala na Oskara. Ze zoufalství sice ve filmu vytáhl i čuráka, avšak to heterosexuálního kritika maximálně tak dokonale „obměkčí“ a nakonec jej stejně jen tvrdě pošle do hajzlu. To chladná britská pichna Rozamunda, to je jiná káva. Ta vypadá, že při vhodném kaučingu zvládne jakoukoliv polohu, herecky naprosto oslnila a i přes výraz kapku šmrncnutý downem neuvěřitelně apeluje, až by jí jeden klidně úplně zadarmo vyvložkoval komín a odvzdušnil radiátory, aniž by musela příliš škemrat. (27.12.2014)

Ach ach, omlouvám se za své chabé citoslovce, ale zkrátka nemám slov. 90kový David Fincher už je sice nenávratně pryč, ovšem stále jeden z nejlepších režisérů současnosti, který si navíc umí vybrat naprosto skvělý námět. Ano, skutečně půl práce dělá scénář od samotné Gillian Flynn, které se povedlo připravit skutečně famózní příběh plný zvratů, který se jistě do divákovy paměti zapíše na delší dobu, než jen při závěrečných titulcích...90% (09.10.2014)

Těžko říct, co je na tom lepší - jestli rafinovaná detektivní hra o dvou rovinách, hrátky s úhlem pohledu, přiznaná manipulace všeho a všech nebo satirický přístup, který staví výhradně na tom horším v nás. Důležité každopádně je, že Fincher znovu dokázal natočit chytrý a audiovizuálně podmanivý film, který šlape ve všech ohledech a je vyložená radost sledovat jeho jednotlivé scény. Ben Affleck konečně dostal part napsaný na tělo (tedy postavu, která je ve svém chování nevěrohodná a trochu prkenná) a Rosamund Pike se dočkala životní role. Jeden z těch vzácných filmů, které člověk dokouká a nemůže se dočkat, až je uvidí znovu. Můj osobní horký favorit na Oscara pro nejlepší scénář. (30.09.2014)