Šéfovia na zabitie 2

Sean Anders to se mnou umí. Oba jeho předchozí filmy mě hodně pobavily, takže jsem se těšil co dokáže udělat s touto výživnou látkou.... Samozřejmě nezklamal opět. Druhý díl dává svému staršímu bratříčkovi na prdel naprosto ve všem. Více zábavy, lepší načasování fórů a naši tři dementi jsou ještě blbější. Vlastně téměř jediný rozdíl mezi Šéfy a Blbým a Blbějším je v tom, že tam jsou 2, tady jsou 3. Chris Pine si to neskutečně dává a vstup Christopha Waltze na scénu je nášup jako hrom. Zkrátka po čertech dobře napsaný komediální příběh, který není zase tolik čitelný. Jakýkoliv plán, které naše trio vymyslí se zbortí zhruba do jedné minuty. Jsem velmi nadšený a doufám že 3 bude. PS: Doby kdy druhé díly znamenaly horší kvalitu materiálu jsou zřejmě pryč. Podobné to bylo u Jump Street. Divák velmi rád vidí své staré hrdiny a ti mu důvěru vrací ještě většími vylomeninami. Rada pro diváky, na hodnocení tady moc nekoukejte. 75% určitě. (19.02.2015)

Ak bola jednotka dobre natočená hlúposť, dvojka je potom hlúposť na druhú, rovnako dobre natočená. Vzhladom na absurdnosť celej story číslo dva sa podarilo zopakovať a udržať pozitívny a dobrý divácky efekt. Zábava, dobré tempo a fajn komediálny rozmer. V súčasnosti sa komédie ťažšie obhajujú, tu to vyšlo. (05.05.2015)

Ach, nedávno jsem zažil další z řady těch perfektních ranních vstávání. Z bujarého snu mě probudila domem se vanoucí vůně pečeného labradora, na stole v jídelně mě přivítala váza čerstvě nařezaných předkožek a ve schránce jsem kromě nejnovějšího Blesku našel také přítelčin úmrtní list. A když jsem si otevíral jogurt, tak mi půlka víčka nezůstala stále přichycená na kelímku, ale normálně se to odlepilo celý. No nebyl tohle ten BEST! DAY! EVER!? Ještě nebyl, poněvadž večer jsem byl na americké komedii, u které jsem se nachechtal víc, než když mi předevčírem čivava olizovala koule namazané nutelou. Byl jsem totiž na americké komedii, u které jsem vypnul mozek, což nedalo moc práce, protože mozek mám defaultně vypnutý už od jednadevadesátého, a výborně jsem se pobavil! Nejeden kinematografický znalec, za kterého se dnes považuje každý, kdo zhlédl minimálně jednu celou sezónu Počasíčka na Smíchově, se zajisté již při vyslovení fráze americká komedie otřepe jak Sasha Grey po dvouhodinové bukkake párty a není se vlastně ani čemu divit. V posledních letech nám byly jako americké komedie předhazovány nevtipné omgsračky, kde ústřední postavu hrála nějaká tupá bloncka s kozama, co by mohly nakrmit všechny hladové krky v Bombaji a co řešila strašně free a cool a teen a swag problémy, že by jeden blil. HB2 je naštěstí tou starou dobrou americkou komedií s výstředními wtf momenty, které právě tento žánr kdysi dávno definovaly. A herecké obsazení zase tak sexy, že jsem během projekce několikrát aktualizoval svoji sexuální orientaci. Bravo! (27.11.2014)

Když se tak rozhlížím po zdejších hodnoceních, říkám si, že se na některých projekcích musely rozdávat tripy po kilech, anebo místo dvojky pustili jedničku. Já totiž viděl jenom zoufale debilní chumel scén, ve kterých se 90 procent vyskytovali idioti, které Chris Pine bohužel po 10 minutách nezabil. Což mě dost sejří, protože jedničku jsem si užil dost. (29.11.2014)

Během cesty z projekce MovieZone, která díky Warnerům proběhla v pondělí večer v Atlasu, jsem v metru s jiskrou v oku naslouchal vášnivé debatě mezi zklamanou divačkou a nadšeným divákem. Bylo snad její vypíchnutí vetchého scénáře ovlivněno také tou skutečností, že snímek až příliš okatě nahrává všem zaníceným feministkám a ukazuje ženy jako "věci", určené čistě k pobavení mužského pokolení? To se bohužel nedozvím. Co už ale jistou rukou napsat mohu, je, že osobně jsem se takhle v kině nenasmál minimálně od Jump Street 22. Je to bomba. Nadmíru sympatičtí herci si na place evidentně užili kopu legrace, ta se následně snadno přelévá i do burácejícího sálu. Atmosféra je plná nepolevujícího inteligentního humoru, svěží akce a nezapomenutelných smrtícících hlášek v situačním kolotoči plném fajn zvratů. Ústřední zdravě dementní postavičky nelze nemilovat, zdaleka nejvíce ale překvapil poměrně nezajetý režisér. Tomuhle se panečku říká, ošéfovat si komedii roku! Sorry, Phile a Chrisi. Buďme rádi za každý jeden třeskutý sequel, který strčí do kapsy (nad)průměrný originál, a važme si jich. Berte kina útokem, vymodlená trojka je totiž naprostou nutností. (25.11.2014)